Praha – Národní muzeum není jen jedna budova. A muzeum nejsou jen zaprášené exponáty. Pokud vás nebaví být pasivními diváky, rádi tancujete, zpíváte či ochutnáváte místní speciality, a zároveň se chcete něco zajímavého dozvědět, navštivte Letohrádek Kinských. V Kinského zahradě pod Petřínem, v jejíž svazích můžete narazit i na dřevěný kostelík přivezený z Podkarpatské Rusi, připravuje zajímavé programy Národopisné muzeum.
V Musaionu, jak se také letohrádku říká, nejsou jen exponáty. Naopak. Muzeum se rozhodlo seznámit návštěvníky s tradiční lidovou kulturou názornou a příjemnou cestou. Čeká vás tu vystoupení folklorních souborů, ochutnávky tradičních specialit, řemeslné dílny či kurzy lidových tanců, neboli folklorní taneční.
Každou druhou sobotu v měsíci se v rámci projektu Folklorní regiony Čech, Moravy a Slezska můžeme octnout o století zpátky a poznat specifika jednotlivých krajů. Od pěti hodin je připravena přednáška a od sedmi vystoupení folklorního souboru z daného regionu, někdy i s ochutnávkou místních, mnohdy tekutých specialit. Nejbližší akce se koná již zítra, tedy 9. února.
Poslechněte si:
- Kouřimsko - Aby nás Pánbůh miloval (volné sdružení muzikantů)
- Sulislav - Sulislavskej kostelíčku (Lidová muzika z Chrástu)
- Horňácko - Ty vrbečtí cigáně (CM Martina Hrbáče)
„Našim cílem bylo představit veřejnosti současný folklor v co možná nejautentičtější podobě,“ říká kurátor muzea Adam Votruba. „Zveme soubory z daného regionu a dáváme přednost souborům vesnickým před těmi z větších měst. Snažíme se tímto způsobem mapovat celé české země. Můžete se zde setkat se známými regiony jako Slovácko, Valašsko, Chodsko, ale i s těmi, které jsou z folkloristického hlediska trochu opomíjeny, například s Podještědím nebo Rakovnickem. Měli jsme tu i sudetoněmecký folklor v podání taneční skupiny z Chebska,“ dodal Votruba.
Jak to jen naši dědové dělali?
Jak se vyráběl sýr a jak se vyráběly nástroje? Mnohé věci jsme již zapomněli. Musaion proto nabízí i cyklus řemeslných kurzů. Ty nejbližší se konají 9. března. Bude se zde mimo jiné učit i zdobení velikonočních kraslic a pletení z orobince.
„Folklor spojuje generace. Potkávají se u něj staří s mladými, což u většiny ostatních hudebních žánrů neplatí. Je pravda, že střední generace má někdy k folkloru odpor získaný v dobách komunismu, kdy se ho režim pokoušel propagandisticky využít a jiné žánry potlačit. Starší generace a dnešní studenti však těmito předsudky netrpí. Folklor si na nic nehraje. Není masovou záležitostí, ale má své příznivce, kteří ho mají rádi,“ uzavřel vedoucí muzea Petr Janeček.
Folklorní regiony Čech, Moravy a Slezska v roce 2013:
- 9. února – Polabí (Dykyta z Přerova nad Labem)
- 9. března – Pojizeří (Furiant z Malé Bělé)
- 13. dubna – Chodsko (Národopisný soubor Mrákov)
- 8. června – Slovácko-Dolňácko (Olšava z Uherského Brodu)
- 14. září – Brněnsko (Líšňáci z Brna-Líšně)
- 12. října – Lašsko (Grunik z Ostravice)
- 9. listopadu – Prácheňsko (Prácheňský soubor ze Strakonic)
- 7. prosince – Luhačovické Zálesí (Malé Zálesí z Luhačovic)
V Národopisném muzeu navíc v současnosti probíhá výstava Jídlo - krmě - žrádlo o tom, jak se jedlo na sklonku monarchie.
