Více místa pro šimpanzy. Ostravská zoo má moderní Pavilon evoluce

Ostrava – Ostravská zoologická zahrada otevřela nový Pavilon evoluce za více než 143 milionů korun. Jde o největší a nejdražší stavbu ve více než šedesátileté historii zahrady. Sloužit bude hlavně šimpanzům, kteří dosud žili v zastaralém a malém pavilonu z šedesátých let. Mnohonásobně větší životní prostor tam najdou i další zvířata, například kočkodani a další druhy. Podle ředitele Petra Čolase patří nový Pavilon evoluce k nejmodernějším v Evropě a odpovídá i světovým standardům.

Vnitřní prostory nového pavilonu budou ve srovnání se starým pavilonem opic jedenáctkrát větší. Jeho součástí je přírodní výběh pro kočkodany a velká venkovní voliéra pro šimpanze. Ta má 10,5 tisíce metrů krychlových, což je téměř čtyřicetinásobek staré venkovní expozice. Konstrukce připomíná obrovskou ptačí voliéru. Ocelová síť, která má zabránit zvířatům v útěku, drží na pěti sloupech.

Kapka z deštných pralesů západní Afriky

Kromě dosud chovaných šimpanzů nebo světově unikátní skupiny kočkodanů Dianiných, kterým hrozí ve volné přírodě vyhubení, budou v novém komplexu úplně nové druhy. „Jde například o pestrobarevná africká prasátka štětkouny. Dále tam budou celé skupiny dosud nikdy nechovaných ryb, obojživelníků, plazů, zástupců hmyzu či bezobratlých,“ uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Celkem bude nový pavilon domovem pro asi 200 zvířat 20 druhů.

Tato pestrost koresponduje s názvem pavilonu, který celý zní: Pavilon evoluce - kapka z deštných pralesů západní Afriky. „Snažíme se ukázat evoluci na vybraném biotopu pralesů v západní Africe a rozmanitosti druhů, které tam nejdeme,“ vysvětlil vedoucí zoolog ostravské zahrady Jiří Novák.

Lepší komfort budou mít nejen zvířata, ale i návštěvníci. „Jsou pro ně připravené nové stezky, byla vybudována vodní plocha a venkovní vyhlídky do jednotlivých výběhů,“ doplnila Vojkovská. V areálu se otevírá také nová restaurace.

Vedení Ostravy slibuje zoo větší podporu

Nové chovatelské centrum vzniklo přestavbou pavilonu pro vodní ptáky. Stavba začala v roce 2012 a skončila koncem roku 2014. Mělo to být skoro o rok dříve. Otevření oddálil nejprve spor o vícepráce, poté se muselo opakovat výběrové řízení na vnitřní vybavení. Zvířata se tam nastěhovala v lednu. Většinu nákladů - 92,5 procenta - získalo město z evropských peněz, do částky 143 milionů doplatilo 7,5 procenta.

Vedení města chce zoologickou zahradu v budoucnu dál podporovat. „Přál bych si, aby investice do zahrady byly ještě větší než doposud. Jistě se to vyplatí vzhledem k tomu, že naše zahrada patří k deseti nejnavštěvovanějším turistickým cílům v republice,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO.

Historie Zoo Ostrava

První sídlo ostravské zoo bylo v Hornickém sadu v části Kunčičky. Začínala s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty. Roku 1956 získala prvního slona indického.

Se stavbou pomáhali horníci a školní mládež

Do dnešní Stromovky ve Slezské Ostravě se zoo přestěhovala roku 1960. S výstavbou, která trvala několik let, vydatně pomáhali pracující a školní mládež. Mezi zaměstnanci převažovali horničtí důchodci a brigádníci bez kvalifikace. V šedesátých letech vznikly hlavní expozice medvědů, pavilon opic, šelem a slonů. Zahrada získala ledního medvěda, severoamerické aligátory, šimpanzy i plameňáky. Roku 1965 přibyl slon africký. Ten první zemřel následkem pádu do příkopu, druhý na infarkt. Až třetí slon, samice Soňa, kterou zahrada převzala v roce 1967, žil v Ostravě do roku 1991. Cenným přírůstkem byla hroší samice a poté samec Honza, který je v Ostravě od roku 1968 a dosud žije.

Ze Sovětského svazu dorazili lední medvědi

Sedmdesátá léta přinesla další výstavbu a velký chovatelský rozvoj. Postavilo se parkoviště, jídelna, velká budova pro odchov mláďat, krmných zvířat a zimování ptáků, dále karanténa, ošetřovna a zookuchyně. Roku 1975 byl otevřen pavilon hrochů. Vznikla dětská zoo, výběhy pro kopytníky. Zahrada začala chovat nosorožce tuponosé, jeleny milu, zebry Grévyho, kočkodany Dianniny, levharty, tapíry, sumatérské tygry a další druhy. Ze Sovětského svazu dorazil pár ledních medvědů nebo velbloudi dvouhrbí.

Chloubou a lákadlem jsou sloní mláďata

V osmdesátých letech se zastavily investiční akce. Ze zvířat ale přibyli medvědi syrští či orangutan Bimbo, který patřil dlouho k nejpopulárnějším v zoo. Počátek devadesátých let přinesl nestabilitu a stagnaci. Poté se situace zlepšila, vzniká nová voliéra dravých ptáků nebo expozice rysů. Roku 1996 byla zoo přijata do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Zlomem byla výstavba moderního pavilonu slonů roku 2004. Zahrada se také stala součástí světové asociace. Město investovalo do nových expozic i nového zázemí, což pokračuje dodnes. Nejpopulárnější jsou ostravští sloni indičtí. V Ostravě se jako v jediné zahradě v Česku podařilo odchovat v zajetí mládě. První zemřelo. Samička Rashmi se stala zvířecí celebritou. Boj třetího mláděte ohroženého nedostatečnou imunitou sleduje celá republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 6 hhodinami

VideoV Novohradských horách ukládají vedení pod zem. Ochrání to dodávky proudu i ptáky

V Novohradských horách mizí část vedení vysokého napětí pod zem. Energetici tím chtějí omezit výpadky proudu, které v hustě zalesněné oblasti často způsobují bouřky a padající větve. Zároveň má úprava snížit riziko pro ptáky v evropsky významné oblasti Natura 2000. Energetici k tomu využívají metodu pluhování, která je podle nich rychlejší, levnější a šetrnější k přírodě než klasické výkopové práce.
před 7 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 7 hhodinami

VideoSilnici na Zlaté návrší v Krkonoších čeká oprava, může zkomplikovat dovoz zásob

Silnici na Zlaté návrší v Krkonoších čeká kompletní oprava skoro za 18 milionů korun. Začne hned po prázdninách. Vydrolený asfalt postupně odhaluje původní dlážděnou cestu. Ta vede k nejvýše položené autobusové zastávce v Česku. Úplná uzavírka potrvá dvě měsíce a platit bude i pro cyklisty. Oprava silnice nejspíš zkomplikuje podnikaní v chatě na Zlatém návrší. Po prázdninách sem potřebují navozit zásoby na celou zimu. Kvůli uzavírce to ale nepůjde.
před 8 hhodinami

Armáda pořizuje tisíce dronů. Vojáci se je budou učit ovládat v Písku

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
před 21 hhodinami

Nouzové útulny v Krkonoších čelí náporu turistů. Strážci parku nestíhají místa kontrolovat

V Krkonoších turisté cíleně zneužívají nouzové útulny k plánovanému přespávání. V okolí se hromadí odpadky a nezodpovědné chování návštěvníků zatěžuje přírodu. Strážci parku na důsledné kontroly nemají dost kapacity, jak České televizi řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Pokuty za zneužití útulen ale návštěvníkům nehrozí. Správa parku opakovaně upozorňuje, že útulny mají sloužit jen v nouzi, například při nepřízni počasí.
před 21 hhodinami

Česko má nový absolutní teplotní rekord. Podívejte se na mapu

Česko má nový teplotní rekord. Stanice Doksany na Litoměřicku v sobotu naměřila 40,9 stupně Celsia, čímž překonala dosavadní maximum 40,4 stupně, které od 20. srpna 2012 držely středočeské Dobřichovice. Rekord padl i v pražském Klementinu, nejdéle fungující meteorologické stanici v zemi, kde teplota dosáhla 39 stupňů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byly rekordy pro 27. červen překonány nebo vyrovnány na 156 ze 171 stanic, které měří alespoň třicet let.
27. 6. 2026Aktualizováno27. 6. 2026
Načítání...