Více místa pro šimpanzy. Ostravská zoo má moderní Pavilon evoluce

Ostrava – Ostravská zoologická zahrada otevřela nový Pavilon evoluce za více než 143 milionů korun. Jde o největší a nejdražší stavbu ve více než šedesátileté historii zahrady. Sloužit bude hlavně šimpanzům, kteří dosud žili v zastaralém a malém pavilonu z šedesátých let. Mnohonásobně větší životní prostor tam najdou i další zvířata, například kočkodani a další druhy. Podle ředitele Petra Čolase patří nový Pavilon evoluce k nejmodernějším v Evropě a odpovídá i světovým standardům.

Vnitřní prostory nového pavilonu budou ve srovnání se starým pavilonem opic jedenáctkrát větší. Jeho součástí je přírodní výběh pro kočkodany a velká venkovní voliéra pro šimpanze. Ta má 10,5 tisíce metrů krychlových, což je téměř čtyřicetinásobek staré venkovní expozice. Konstrukce připomíná obrovskou ptačí voliéru. Ocelová síť, která má zabránit zvířatům v útěku, drží na pěti sloupech.

Kapka z deštných pralesů západní Afriky

Kromě dosud chovaných šimpanzů nebo světově unikátní skupiny kočkodanů Dianiných, kterým hrozí ve volné přírodě vyhubení, budou v novém komplexu úplně nové druhy. „Jde například o pestrobarevná africká prasátka štětkouny. Dále tam budou celé skupiny dosud nikdy nechovaných ryb, obojživelníků, plazů, zástupců hmyzu či bezobratlých,“ uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Celkem bude nový pavilon domovem pro asi 200 zvířat 20 druhů.

Tato pestrost koresponduje s názvem pavilonu, který celý zní: Pavilon evoluce - kapka z deštných pralesů západní Afriky. „Snažíme se ukázat evoluci na vybraném biotopu pralesů v západní Africe a rozmanitosti druhů, které tam nejdeme,“ vysvětlil vedoucí zoolog ostravské zahrady Jiří Novák.

Lepší komfort budou mít nejen zvířata, ale i návštěvníci. „Jsou pro ně připravené nové stezky, byla vybudována vodní plocha a venkovní vyhlídky do jednotlivých výběhů,“ doplnila Vojkovská. V areálu se otevírá také nová restaurace.

Vedení Ostravy slibuje zoo větší podporu

Nové chovatelské centrum vzniklo přestavbou pavilonu pro vodní ptáky. Stavba začala v roce 2012 a skončila koncem roku 2014. Mělo to být skoro o rok dříve. Otevření oddálil nejprve spor o vícepráce, poté se muselo opakovat výběrové řízení na vnitřní vybavení. Zvířata se tam nastěhovala v lednu. Většinu nákladů - 92,5 procenta - získalo město z evropských peněz, do částky 143 milionů doplatilo 7,5 procenta.

Vedení města chce zoologickou zahradu v budoucnu dál podporovat. „Přál bych si, aby investice do zahrady byly ještě větší než doposud. Jistě se to vyplatí vzhledem k tomu, že naše zahrada patří k deseti nejnavštěvovanějším turistickým cílům v republice,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO.

Historie Zoo Ostrava

První sídlo ostravské zoo bylo v Hornickém sadu v části Kunčičky. Začínala s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty. Roku 1956 získala prvního slona indického.

Se stavbou pomáhali horníci a školní mládež

Do dnešní Stromovky ve Slezské Ostravě se zoo přestěhovala roku 1960. S výstavbou, která trvala několik let, vydatně pomáhali pracující a školní mládež. Mezi zaměstnanci převažovali horničtí důchodci a brigádníci bez kvalifikace. V šedesátých letech vznikly hlavní expozice medvědů, pavilon opic, šelem a slonů. Zahrada získala ledního medvěda, severoamerické aligátory, šimpanzy i plameňáky. Roku 1965 přibyl slon africký. Ten první zemřel následkem pádu do příkopu, druhý na infarkt. Až třetí slon, samice Soňa, kterou zahrada převzala v roce 1967, žil v Ostravě do roku 1991. Cenným přírůstkem byla hroší samice a poté samec Honza, který je v Ostravě od roku 1968 a dosud žije.

Ze Sovětského svazu dorazili lední medvědi

Sedmdesátá léta přinesla další výstavbu a velký chovatelský rozvoj. Postavilo se parkoviště, jídelna, velká budova pro odchov mláďat, krmných zvířat a zimování ptáků, dále karanténa, ošetřovna a zookuchyně. Roku 1975 byl otevřen pavilon hrochů. Vznikla dětská zoo, výběhy pro kopytníky. Zahrada začala chovat nosorožce tuponosé, jeleny milu, zebry Grévyho, kočkodany Dianniny, levharty, tapíry, sumatérské tygry a další druhy. Ze Sovětského svazu dorazil pár ledních medvědů nebo velbloudi dvouhrbí.

Chloubou a lákadlem jsou sloní mláďata

V osmdesátých letech se zastavily investiční akce. Ze zvířat ale přibyli medvědi syrští či orangutan Bimbo, který patřil dlouho k nejpopulárnějším v zoo. Počátek devadesátých let přinesl nestabilitu a stagnaci. Poté se situace zlepšila, vzniká nová voliéra dravých ptáků nebo expozice rysů. Roku 1996 byla zoo přijata do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Zlomem byla výstavba moderního pavilonu slonů roku 2004. Zahrada se také stala součástí světové asociace. Město investovalo do nových expozic i nového zázemí, což pokračuje dodnes. Nejpopulárnější jsou ostravští sloni indičtí. V Ostravě se jako v jediné zahradě v Česku podařilo odchovat v zajetí mládě. První zemřelo. Samička Rashmi se stala zvířecí celebritou. Boj třetího mláděte ohroženého nedostatečnou imunitou sleduje celá republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 7 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 10 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 15 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 21 hhodinami

Sníh komplikuje dostavbu Dvoreckého mostu v Praze

Termín dostavby Dvoreckého mostu přes Vltavu v Praze se blíží, momentálně ale práce komplikuje sníh a mráz. Stavbaři totiž fungují v omezeném režimu, na samotném mostě činnostem brání deseticentimetrová vrstva sněhu. V sobotu také v místě začala výluka tramvají kvůli napojení trolejí. Podle náměstka pražského primátora pro oblast dopravy Jaromíra Beránka (Piráti) se počítá se zprovozněním v průběhu března, otevření se ale také může přesunout až na začátek dubna. Navíc zbývá vyřešit jméno stavby. Rozhodnout o něm už brzy mají lidé v anketě.
10. 1. 2026
Načítání...