Krkonoše – Před štědrovečerní večeří sníst kus chleba nebo bramboru – to je jeden z pradávných zvyků, kterými naši předci vyjadřovali úctu k jídlu, které je sytilo po celý rok. V Krkonoších přetrvávají i další podobné tradice, které se liší třeba i vesnici od vesnice. Na slavnostním stole nesmí v Podkrkonoší chybět například prakovické koláče nebo tzv. houbanec, který hospodyňky připravovaly na sladko i na slano.
Kuchařka by měla použít sedmero nebo devatero ingrediencí. Právě tyhle číslovky totiž byly a stále jsou pro mnoho lidí magické. Jak říká ředitel Krkonošského muzea Jilemnice Jan Luštinec, lidem přináší štěstí. „Když dělám vánočku, dělám ji z devíti pramenů,“ prozradila Jana Krausová z Jilemnice.
Mirka Chaloupská z Benecka sdělila, že mezi další zvyky patří příprava čaje, tzv. satorie z devíti bylin, které se mohou různě míchat. Štědrým večerem provázel také ponocenský roh. Ke Krkonoším ale neodmyslitelně patří hlavně vládce hor Krakonoš. Zatímco v minulosti ho dokázal vyřezat skoro každý, dnes už bychom ty, kteří to umí, mohli spočítat na prstech jedné ruky. Jedním z nich je Zdeněk Sucharda.
Kromě Krakonoše letos Suchardovi dodrží i další vánoční zvyky a tradice. Betlém ani vánoční stromek nebude rodině na Štědrý den chybět. Přitom zdobení stromečku představuje v historii oslav vánočních svátků jen velmi krátkou epizodu. První doložené zprávy o zdobení vánočních stromků pocházejí ze 16. století. Do Krkonoš a podhůří se tenhle zvyk dostal dokonce až o tři století později.
