Možného nárůstu nepřizpůsobivých obyvatel v dosud klidných částech města se obávají karvinští zastupitelé. „Prakticky na celém území proto plánují nově příchozím obyvatelům zamezit v pobírání doplatků na bydlení,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová.
Podle České televize Karviná doplatky i nadále povolí v zadní části Nového Města, kde již ghetto existuje. Vedení města tvrdí, že tamní situaci má a bude mít pod kontrolou. Město tak podle kritiků dává monopol majiteli zdejší velké ubytovny a vlastníkovi větší části bytů.
„Pokud jediné místo, kam noví zájemci o bydlení mohou jít, bude již dnes problémová lokalita, tak se ta situace logicky musí jenom zhoršit,“ míní manažerka karvinské organizace Pirátů Zuzana Klusová.
Také ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO) považuje takové řešení za nešťastné. „Nezabrání tomu, že lidé budou čerpat dávky. Lidé se posunou o lokalitu dál,“ dodala.
Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD) ale kritiku odmítá. „Budeme mít ze 100 procent kontrolu nad všemi byty, když uzavřeme dohodu s Residomem, které má 4000 bytů. Máme dohodu i s ubytovnou Předvoj,“ upřesnil.
Například Karviná-Ráj patří mezi jednu z oblastí, kam se v současnosti podle strážníků do volných bytů stále častěji stěhují nepřizpůsobiví lidé. „Ať už je to na ulici Božkova, na ulici Kosmonautů, kde jsou problémoví občané. Předsedové družstev si na to stěžují,“ sdělil ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej.
Pro schválení návrhu bezdoplatkových zón stačil pouze souhlas radních, teď ho posuzují další složky, novinka by mohla podle zjištění České televize začít platit v červenci.
Karviná vyhlásila první zóny v únoru
Karviná se počátkem roku stala dalším městem v Moravskoslezském kraji, které využilo novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a vyhlásilo dvě takzvané bezdoplatkové zóny. Noví obyvatelé, kteří se v nich chtějí ubytovat, už nemají nárok na doplatek na bydlení. Konkrétně se jedná o lokality ubytoven Majáček a Mašinka, město si od opatření slibuje zlepšení situace v jejich okolí.
Obdobné opatření už v kraji platí například v Bohumíně či ve Frýdku-Místku. Omezování doplatku má ale i své kritiky, kvůli této praxi a příslušnému zákonu se na Ústavní soud se stížností obrátily dvě desítky senátorů. S opatřením nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Omezení vyplácení doplatků podle rady situaci nepomůže řešit, nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit.
Vyhlášením zón chce město bojovat s tím, aby v daném místě přibývalo lidí „s problémovým jednáním, mezi které patři narušování veřejného pořádku, přestupkové jednání, páchání trestné činnosti, drogová závislost a alkoholismus,“ uvedl již dříve mluvčí magistrátu Lukáš Hudeček.
