Brno – Rodina Gregůrkových, která přišla o část pozemků u Otrokovic kvůli stavbě obchvatu, dostala šanci na vyšší náhradu. Za vyvlastněné pozemky dostali majitelé jeden a půl milionu korun. Na základě odhadu tržní ceny ale požadovali za parcelu téměř sedminásobek této částky. Ústavní soudci dospěli k názoru, že rodina byla krácena na svých právech. Spor se teď vrací k olomouckému vrchnímu soudu.
Otrokovice čekaly na obchvat města řadu let. Stavbu zdržely spory investora s vlastníky pozemků, kteří odmítli parcely prodat za stanovenou cenu. Stát nakonec v roce 2003 pozemky vyvlastnil a majitelé se tak museli smířit s takzvanou úřední cenou, která činila 240 korun za metr čtvereční. Celkem dostali Gregůrkovi za šest tisíc metrů pozemku vyplaceno zhruba jeden a půl milionu korun.
Rodina se s cenou za pozemek nesmířila a případ popohnala k soudu. Poukazovali na skutečnost, že jejich pozemky měly podle znaleckého posudku tržní hodnotu 11,1 milionu korun. Tu jim před dvěma lety přiznal i Krajský soud v Brně. Nároky rodiny naopak zamítl Vrchní soud v Olomouci i Nejvyšší soud. Ten ústavní jim dnes dal naopak zapravdu.
Zákon má být férovější
„Právní úprava do roku 2006 byla postavena na tom, že se při stanovení náhrady vychází z ceny úřední. Až teprve novelizací stavebního zákona bylo možno přiznat za vyvlastněnou nemovitost cenu obvyklou, tedy tržní, z čehož při svém rozhodování vycházel odvolací i dovolací soud,“ vysvětlila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Zákon z roku 2006 nastavil princip, že náhrada za vyvlastnění musí být přiměřená a spravedlivá a musí korespondovat s cenou obvyklou. Zatímco krajský soud vycházel z toho, že se během soudních tahanic o cenu změnil zákon a rodina tak podle rozsudku měla nárok na tržní cenu, vrchní a nejvyšší soud posoudili případ spíše formalisticky.
„Ústavní soud konstatuje, že krajský soud postupoval správně, pokud postupoval podle právní úpravy účinné v době vyhlášení jeho rozsudku a stěžovateli přiznal náhradu za vyvlastnění ve výši tržní ceny,“ dodala Sedláčková. Nález se netýká už skončených nebo promlčených sporů, ale jen těch, které běží.
Vyhraná bitva, další na obzoru
„Po nějakých patnácti letech konečně přišla dobrá zpráva,“ chválil si rozhodnutí Ústavního soudu stěžovatel Pavel Gregůrek. „Odůvodnění Ústavního soudu je podle našeho názoru úplným ztotožněním s našimi argumenty, které jsme uvedli v ústavní stížnosti,“ dodal jeho advokát Václav Hochmann.
Pro rodinu je dnešní výhra u soudu jen jednou z mnoha, řada právních bitev je ještě čeká. Na ústavním soudu má Pavel Gregůrek se svým bratrem podanou ještě jednu ústavní stížnost. Ta se týká další desítky pozemků. Kdy se k ní soudci dostanou, zatím není jasné.
Vyvlastňování kvůli veřejně prospěšným stavbám představuje dlouhodobě kontroverzní politickou i legislativní otázku. Právní úprava se opakovaně měnila. V současnosti má stát problémy s výkupem pozemků v místech budoucích silnic a dálnic. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v únoru řekl, že stát musí obnovit svou schopnost stavět.
„Složitější právní případy jsou prakticky na všech stavbách. Nemusí jít jen o neochotu majitelů pozemky prodat, ale třeba i o složité věcné břemeno nebo nevyřešené dědické řízení. S vlastníky se snažíme dohodnout, k vyvlastnění saháme jen jako k opravdu poslednímu řešení, když je jasné, že k dohodě rozhodně nedojde,“ ujistil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
