Praha - Když paní Běla Stadlerová z Prahy kdysi usilovala o restituci pozemku po svých prarodičích, věřila, že stát dokáže křivdy minulého režimu napravit. Jenže stát jí - chybou úřednice - napáchal křivdy ve výsledku ještě větší. Nejenže nedokázal paní Stadlerové vrátit rodinný majetek, ale ještě ji připravil o desetitisíce korun.
Rodičům paní Běly Stadlerové patřil od roku 1927 pozemek, jenž byl v padesátých letech znárodněn. Již před osmnácti lety jí stát přislíbil navrácení rodinného majetku. Původní louku a sad na okraji Berouna ale Stadlerovi získat zpět nemohli. Za dobu, kdy si pozemek přivlastnil socialistický režim, na něm vyrostl zemědělský areál.
Stát tedy rodině přislíbil, že jí ztracenou půdu nahradí. Původní restituční nárok ocenil na patnáct tisíc korun a Stadlerovi si tudíž mohli vybrat pozemek ve stejné hodnotě jinde, nebo si za nějaký hodnotnější připlatit.
V roce 2005 se paní Stadlerové podařilo vybojovat ve veřejných soutěžích pozemek za cenu 51 tisíc korun ležící nedaleko vesnice Chyňava u Berouna. Na výpisu z katastru nemovitostí se ještě v roce 2005 ubezpečila, že jí stát parcelu opravdu převedl a ona je její jedinou majitelkou.
„Váš pozemek není jen Váš“
O dva roky později ale dostala zarážející dopis. V tom jí katastrální úřad sdělil, že není jediným vlastníkem toho pozemku. Na novém výpisu z katastru nemovitostí se v roce 2007 náhle objevili jako spoluvlastníci pozemku manželé Jindrovi z Chyňavy.
Ihned poté, co paní Stadlerová dopis obdržela, obrátila se na katastrální úřad i pozemkový fond. Ani v jednom případě ale nepochodila. Akorát jí bylo doporučeno, ať se obrátí na soud, nechce-li být spoluvlastníkem s cizím člověkem.
Paní Stadlerová tak učinila a podala žalobu na určení vlastnictví. Tu ovšem prohrála. Kromě výdajů na vlastního právníka tak musela platit soudní výlohy i protistraně, tedy manželům Jindrovým. U soudu se totiž ukázalo, že parcela předtím, než ji Pozemkový fond převedl na paní Stadlerovou, státu vůbec nepatřila.
Okresní soud v Berouně v roce 2010 rozhodl, že pozemek patří dle smlouvy z roku 1973 manželům Jindrovým. Naopak postup, jakým ho měl kdysi získat stát, prohlásil za neplatný. Názor potvrdil i odvolací krajský soud. Manželé Jindrovi se tak dostali do zmatené situace stejně nezaviněně, jako paní Stadlerová.
Když má úřednice špatný den
Paní Stadlerové se neměl chaos ve vlastnictví pozemku ze sedmdesátých let vůbec dotknout. To by se ovšem nesměl katastrální úřad dopustit v roce 1999 zásadní chyby.
Štěpán Hudec, Katastrální pracoviště Beroun:
"V roce 1999, při digitalizaci souboru popisných informací, naše pracovnice nesprávně vyhodnotila situaci a napsala uvedené pozemky pouze na stát.
V roce 2007, po upozornění druhých vlastníků, se chyba napravila a tím pádem došlo k duplicitnímu vlastnictví, o kterém byla pani Stadlerová ihned vyrozuměna.
Případ není v obci ničím výjimečným
Paní Stadlerová ovšem nebyla sama, komu stát prodal pozemek u Chyňavy, který přitom nevlastnil. Stejný problém se stal také s dalšími parcelami rodiny Jindrových, které uvízly v chaotické evidenci pozemků ze sedmdesátých let.
Paní Kynčlová, která v roce 2005 získala pozemky taktéž v katastru Chyňavy, se dostala do téměř totožné situace. I v tomto případě vyskytlo duplicitní vlastnictví, a došlo i na soud. Ten ale paní Kynčlová vzdala včas. Byla totiž obeznámena s tím samým případem z minulosti, kdy už jednou soud rozhodl v neprospěch žalující osoby. Narozdál od paní Stadlerově, se tak vyhnula alespoň úhradě soudních výloh. Pozemků se vzdala, a pozemkový fond jí proplatil cenu nárokovaného pozemku.
A odškodnění za nepovedné odškodnění?
Také paní Stadlerové vrátil Pozemkový fond alespoň 51 tisíc korun, které za pozemek v Chyňavě zaplatila. Nemá už totiž nárok na žádný další náhradní pozemek, přestože o něj stojí.
Ve výsledku tedy paní Stadlerová nemá žádný pozemek a k tomu musela navíc zaplatit soudní výlohy i protistrany ve výši 133 tisíc korun. Úřady sice přiznávají, že se stala chyba. Dosud ale nebyly schopné zpackanou restituci napravit a zbytečně prosouzených 133 tisíc kroun paní Stadlerové nahradit.
„Velice mě mrzí, že stát měl při restitucích napravit staré křivdy a místo toho způsobil nové a dá se říct ještě větší,“ dodává paní Stadlerová.
