Praha – Sprejerská komunita je spokojena s možnostmi, které se jí naskýtají v pražském Jižním Městě nebo v desáté městské části. Radnice se sprejery konzultují, na kterých zdech by bylo možné zřídit legální plochy pro sprejerské umění. Na oplátku požadují, aby byla vzniklá díla kvalitní a vytvářeli je jen zkušení autoři. Jiné radnice však se sprejery nemilosrdně válčí a neváhají do odstraňování jejich produkce dávat desítky milionů korun.
V posledních letech se některé městské části rozhodly „bojovat“ se sprejerstvím tak, že tvůrcům otevřely některá místa. „V preventivní rovině jsme v Praze 10 vyčlenili místa, kde mohou své umělecké ambice realizovat legálně. Proti nelegálnímu sprejerství naproti tomu vystupujeme razantním a represivním způsobem,“ přiblížil místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík. Obdobně na situaci nahlíží i starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský, podle kterého je třeba vnímat rozdíl mezi propracovanými graffiti malbami a takzvanými „tagy“ neboli podpisy sprejerů.
Část legálních sprejerských ploch je volně přístupná - například u křižovatky Těšnov či u Barrandovského mostu. Jinde mohou tvořit pouze malé skupiny zkušených sprejerů. „Na rozdíl od klasických legálů (zdí, kde je graffiti tolerováno) je tak na těchto zdech udržována vysoká laťka kvality,“ upozornil člen sprejerské komunity.
Mnoho radnic ale sprejerství nadále bezvýhradně považuje za vandalismus a ve velkém s ním bojuje. Například Praha 1 a Praha 2 využívají speciální ochranný nátěr pro fasádu domů, který umožnuje snadnější odstranění nástřiku.
