Brno - Jihomoravská metropole se ode dneška chlubí nejmodernějším vědeckým centrem ve střední Evropě. Středoevropský technologický institut CEITEC nabídne vědcům z tuzemských i zahraničních univerzit špičkové zázemí. První dva pavilony vyrostly v areálu kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, i s vybavením stály více než miliardu. Jejich slavnostním otevřením ale rozvoj institutu nekončí - do konce příštího roku vyrostou další pavilony v areálu Vysokého učení technického. Celkové náklady na vybudování CEITECu by neměly přesáhnout pět miliard.
Špičkové přístroje i vědci. V Brně se otevírá supermoderní vědecké centrum
Teméř sedm tisíc metrů čtverečních vyčleněných pro vědu a výzkum. Moderní laboratoře a špičkové přístroje, které má jen několik pracovišť na světě, budou využívat nejen vědci z Masarykovy univerzity, ale i ze zahraničí.
V laboratoři na ně už čeká například unikátní kryo-elektronový mikroskop FEI Titan Krios za 140 milionů korun. Umožňuje studovat struktury a prostorové uspořádání izolovaných komplexů bílkovin a nukleových kyselin až na úroveň atomů. Stojí v traktu mimo hlavní část budovy, protože nesnese vibrace - vadí mu výrazné zvuky i pohyby. Celkově stál nákup přístrojů do dvou nově dokončených pavilonů 950 milionů korun.
„CEITEC bude pro Masarykovu univerzitu určitou laboratoří nastavování nové kultury a standardů ve výzkumu. My věříme, že tohle pracoviště přispěje k větší konkurenci v rámci České republiky a že se pozitivně projeví i v žebříčcích světových univerzit. Doufáme, že posune Masarykovu univerzitu a další české univerzity na vyšší příčky,“ řekl rektor MU Mikuláš Bek.
Náklady na vznik CEITECu
Celkový rozpočet - 5,246 miliard korun
- příspěvek EU - 4,459 miliard korun
- příspěvek státu - 786 milionů korun
zdroj: CEITEC
Středoevropský technologický institut je jednou z největších tuzemských investic do vědy a výzkumu. Je unikátní i v tom, že na jeho činnosti se společně podílí čtyři brněnské univerzity a dva výzkumné ústavy. Jejich rozdílné zaměření umožní propojení výzkumu a vývoje v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Jejich výzkum by mohl přinést nové poznatky například v boji s epilepsií, s Parkinsonovou chorobou nebo odhalit příčiny agresivního chování řidičů.
Budova je výjimečná i po architektonické stránce. Oválná je zvenčí i uvnitř. Soukromí tady ale dvě stovky zaměstnanců budou hledat spíše těžko - většina prostor je průhledná. Za sklem jsou hlavně laboratoře a kanceláře, ale také technické zázemí budovy. Díky světlíkům laboratoře kromě umělého světla rozjasňuje i to přírodní. Technické vychytávky a chytře řešené detaily přinesly budově nominaci do soutěže o stavbu roku.
CEITEC je společným projektem čtyř brněnských univerzit a dvou výzkumných ústavů:
- Masarykova univerzita
- Vysoké učení technické
- Mendelova univerzita
- Veterinární a farmaceutická univerzita
- Výzkumný ústav veterinárního lékařství
- Ústav fyziky materiálů Akademie věd
Náklady na vznik vědeckého centra přesáhnou pět miliard. Většinu zaplatí Evropská unie, přes třičtvrtě miliardy pak uvolnila česká vláda. Projekt podpořil také Jihomoravský kraj a město Brno. Část z obrovského balíku už vyčerpala na svoji část projektu Masarykova univerzita. „Dokončení tohoto projektu řádně a včas navíc dokazuje schopnost Masarykovy univerzity efektivně řídit a spravovat tak rozsáhlé projekty,“ dodal Bek.
Do konce příštího roku má být CEITEC kompletně hotový. Nabídne zázemí pro necelých šest stovek výzkumných pracovníků, kteří se zaměří na bádání v sedmi hlavních výzkumných programech v oblasti biologie, medicíny a nanotechnologií.
CEITEC v číslech
- 557 výzkumných pracovníků v roce 2015
- 7 výzkumných programů
- 61 výzkumných skupin
- 25 000 metrů čtverečních nových laboratoří
zdroj: CEITEC
Brno = Mekka vědy a výzkumu?
Brno se v posledních letech stalo centrem investic v oblasti výzkumu. Třeba Masarykova univerzita otevře v následujím týdnu ještě další dvě centra - jedno při pedagogické fakultě, druhé v areálu fakulty informatiky. V roce 2015 mají být hotové i další pavilony CEITECu, tentokrát na VUT.
Do konce příštího roku bude v Česku 48 velkých vědeckých center. Náklady na jejich výstavbu se vyšplhaly na 42 miliard. Všechny vznikly díky evropských dotacím a Česko se zavázalo, že po dobu pěti let budou fungovat tak, jak slibovaly projekty. Pokud se centra nestihnou dostavět nebo nebudou schopná plnit svoje vědecké závazky, hrozí, že Česko bude muset miliardové dotace vracet.
Ministerstvo školství už proto vytvořilo pozici zmocněnkyně pro udržitelnost center, která má prověřit fungování všech velkých center. Do funkce byla nominována Eva Kislingerová, profesorka z VŠE. První výsledky kontrol by měla vládě předložit v říjnu.