Skauti dokončují přestavbu Kaprálova mlýna

Ochoz u Brna – Skauti finišují s opravou Kaprálova mlýna v údolí Říčky. Mlýn, který se během roku a půl proměnil v mezinárodní středisko ekologické výchovy, by měl být slavnostně otevřen 1. září. Na jednu z posledních dobrovolnických brigád v pondělí dorazily i posily ze zahraničí. Zrekonstruované středisko bude sloužit nejen skautům, ale i školám.

Dvaadvacet dobrovolníků ze sedmi zemí dorazilo do údolí Říčky, aby skautům pomohli s posledními úpravami na Kaprálově mlýně. Zůstanou týden. „Přijela jsem z Běloruska, z Minsku. Jsem skautka a jsem nadšená do ekologických projektů,“ svěřila se jedna z účastnic Elena Sermakševová, která se ekologii věnovala i na svých studiích. Brigádníci mají za úkol úklid okolí budovy. Pokud je špatné počasí, uklízí nově vybavené pokoje a sociální zázemí střediska. „Snažíme se to tu už připravit na otevření. Myslím, že budeme dělat všechno, co bude potřeba,“ dodala s úsměvem skautka. 

Na dobrovolníky nečeká jen práce. „Já mám na starosti odpočinkové programy pro účastníky. Kromě práce zažijí například i bojovku, prozkoumají okolí, navštívíme běžně nepřístupnou Ochozskou jeskyni a zajedeme na výlet do Brna,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů mezinárodní brigády Dan Vejrosta. 

Starý mlýn šel kompletně k zemi

Do plánů na opravy mlýna se skauti pustili poté, co jim v roce 2007 potomci bývalých majitelů celý objekt darovali. Opravit zchátralou budovu svépomocí nepřicházelo z finančních důvodů v úvahu, skauti si proto požádali o evropskou dotaci. Jedenapadesát milionů z Bruselu pomohlo proměnit objekt v havarijním stavu na moderní a energeticky šetrné středisko, které bude vést nejen malé skauty, ale i školáky k zájmu o přírodu a ekologii.

2 minuty
Reportáž Petra Malého
Zdroj: ČT24

Provoz střediska bude sázet na ekologicky šetrné technologie. Při stavbě dělníci použili i dřevo či slámokarton, interiéry zdobí hliněné omítky. „Srdce celé budovy je tady ve strojovně, kde je jak vytápění, tak ohřev teplé vody. Budova může být vytápěna buď tepelným čerpadlem, které bere teplo tady ze země, nebo slunečními kolektory, případně může být přitápěno i dřevem,“ vysvětlil jeden z hybatelů projektu Michal Medek.

Dnes už má budova novou fasádu a dělníci dokončují úpravy interiérů, před rokem ale na místě bývalého mlýna zůstala jen hromada suti. Objekt musel být prakticky celý stržen, jeho statika byla v katastrofálním stavu. Na jeho místě pak přes zimu vyrostla přesná kopie, která zachovává vzhled, genia loci i prvorepublikové prvky, které do budovy vnesli původní majitelé. A to včetně jizev, které na mlýně zanechaly jedny z posledních bojů druhé světové války. Na hlavní budovu se proto vrátí i zrestaurované dřevěné okenice, na nichž jsou dodnes patrné průstřely a díry po střepinách. 

Kaprálův mlýn jako vizitka dějin minulého století

Kdy přesně byl postaven takzvaný „Horní mlýn“, není jisté, podle záznamů ale stál už někdy na počátku 18. století. V roce 1939 koupila Horní mlýn Zdena Kaprálová, jejíž manžel Aleš byl ředitelem továrny Biochema (pozdější Fruta) v brněnských Modřicích. Chtěli zde najít klidné místo před útrapami nadcházející druhé světové války. V dubnu 1945 ale i údolím Říčky přešla válka. Rudá armáda se usadila přímo v areálu mlýna, kde se fronta na několik dní zastavila. Kvůli špatnému stavu armády tam padlo přes dvě stě vojáků a v přilehlém sadu je pochováno asi šedesát koní. 

Po skončení války, v předtuše dalšího politického vývoje, odešli Kaprálovi na sklonku roku 1946 za prací do Indie. Po roce 1948 se už do vlasti nemohli vrátit. Životní osudy své rodiny, zejména život ve mlýně, popsala Zdena Kaprálová v knize Zítra bude líp, kterou skauti letos vydali v reedici. V roce 1949 byl mlýn vyvlastněn a poté sloužil jako středisko pro podnikovou rekreaci. Roku 1984 byl opuštěn. Čtyři roky po pádu totality byly přilehlé pozemky spolu se zdevastovaným mlýnem navráceny Zdeně Kaprálové. Ta ho pronajala na dobu 99 let Junáku – svazu skautů a skautek ČR. Na jaře roku 2007 dcery zemřelé Zdeny Kaprálové mlýn skautům darovaly. Na paměť tohoto daru se skauti rozhodli budovu překřtít na Kaprálův mlýn. Získáním areálu do vlastnictví Junáka byla odstraněna poslední překážka pro zásadní obnovu základny. 

Zdroj: web Kaprálova mlýna

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...