Bílý Potok - Po necelém roce je pro turisty znovu přístupné rašeliniště Na Čihadle, které je považováno za srdce Jizerských hor. Jizersko-ještědský horský spolek tam dnes otevřel novou vyhlídku s dvěma povalovými chodníky, která je dostupná i pro vozíčkáře. Vyhlídka Na Čihadlech stojí u Štolpišské silnice, kudy denně projedou na kole dva až tři tisíce turistů.
„Čihadla jsou symbolem Jizerských hor a rašelinišť a je dobře, že tímto projektem jsou znovu zpřístupněná. Návštěvníci se mohou dostat přímo k rašeliništím a neuškodí přírodě,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR Ludvík Říčař.
První rozhlednu na okraji vrcholového rašeliniště postavili v roce 1976 dobrovolní strážci, museli přitom vydržet drsné klimatické podmínky listopadové sněhové bouře. První vyhlídka vydržela zhruba 20 let, další postavili v roce 1999. „Zbourat jsme ji museli loni. Pro turisty už byla nebezpečná, základové kůly v rašelině byly uhnilé,“ vysvětlil předseda spolku Pavel Vonička. Současná rozhledna by podle jeho odhadu měla vydržet déle, minimálně čtvrt století. „Předchozí se stavěly ze smrkového dřeva, tentokrát jsme použili dub,“ upřesnil.
Na výstavbu čtyřmetrové rozhledny získal spolek evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nová vyhlídková plošina je přístupná i pro vozíčkáře: „Když jsem se chtěl dostat na tu starou vyhlídku, ze které jsem koukal do smrku, tak jsem musel s doprovodem, abych se dostal zpátky na cestu. Tohle je výborný,“ pochvaluje si Jiří Jiroutek.
Díky dotaci mohl spolek také kompletně vyměnit rozbité dřevěné oplocení čtyřhektarové přírodní rezervace. Jsou tam i nové dřevěné stojany na kola a lavičky. Celkem vyšel projekt na 720 tisíc, přičemž výstavba rozhledny spolkla čtvrt milionu. „Získali jsme dotaci na další projekt, příští rok budeme opravovat povalový chodník přes známé rašeliniště Černá jezírka ve východní části Jizerek,“ dodal Vonička.
Rašeliniště Na Čihadle je největší přirozenou vodní plochou v Jizerských horách. Nachází se v sedle mezi Smědavskou a Černou horou. Své jméno získalo podle čihařů, kteří zde lovili ptáky pro zámeckou kuchyň na frýdlantském panství. Rašeliniště je místy až čtyři metry hluboké a je zvláštní i tím, že zde nerostou původní kleče, ale zakrslé smrky staré i několik stovek let.
