Předsedové soudů budou moci v zájmu rychlosti vyřizování takzvaných incidenčních sporů u insolvenčních řízení přerozdělovat podle svého uvážení případy jednotlivým soudcům. Ústavní soudci totiž odmítli zrušit část zákona, která takový postup umožňuje. Incidenční spory se vedou například o velikost pohledávek nebo pravost smluv.
Ústavní soudci rozhodli, že ustanovení zákona je v pořádku. Podle ústavních soudců může sloužit k tomu, aby byly odstraněny nebezpečné průtahy v insolvenčním řízení.
„Z úpravy insolvenčního zákona a zákona o soudech lze dovodit obecná zákonná pravidla a limity pro způsob, jakým mají být věci přidělovány a přerozdělovány, i obecné stanovení podmínek pro uplatnění napadeného ustanovení,“ rozhodli soudci.
Soudci také připomněli, že k 1. červenci 2017 začala platit novela insolvenčního zákona, která mimo jiné dotyčný odstavec upravuje. Přerozdělování soudců novela konkrétně navázala na rozvrh práce.
Případ k Ústavnímu soudu poslal Nejvyšší správní soud. Ten řešil kárnou žalobu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě proti soudci soudu. Ten se měl kárného provinění dopustit nečinností v 54 věcech, z toho ve 40 případech incidenčních sporů. Incidenční spory mu byly přiděleny k vyřízení opatřením předsedkyně soudu mimo rozvrh práce. Soudce to považoval za porušení zákona.
A podle Nejvyššího správního soudu mohlo takové ustanovení zákona vést k nepřiměřenému tlaku na soudce.
- Existují dvě možné formy úpadku: platební neschopnost a předlužení. Dále zná insolvenční zákon i pojem tzv. hrozícího úpadku.
- Způsoby řešení úpadku:
* Konkursem lze řešit úpadek kteréhokoli dlužníka.
* V případě dlužníků-podnikatelů lze též přistoupit k reorganizaci.
* Řešení úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením přichází v úvahu v případě, že je dlužníkem právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele, nebo fyzická osoba. Dlužník dále nesmí mít dluhy z podnikání. Z posledně uvedené podmínky však existují výjimky.
