Na pražském Císařském ostrově začala fungovat nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Linka, která je součástí velkého projektu modernizace čističky, se stavěla téměř tři roky a připravovala od roku 2004. Vyšla na 6,1 miliardy korun, které město muselo uhradit samo, protože se nepodařilo získat peníze z EU. Ve zkušebním provozu bude linka do konce roku 2019.
Nová linka zvládne vyčistit polovinu odpadních vod z hlavního města. Kombinuje mechanické, chemické a biologické čištění. Biologická fáze je závislá na bakteriích, které se ve vodě navážou na nečistoty a stáhnou je ke dnu.
Linka bude tři měsíce pěstovat bakterie
Podle ředitele provozní divize Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Jiřího Rosického se nyní budou 99 dní bakterie pěstovat, poté by měla linka fungovat na sto procent. Do konce roku 2019 bude nicméně ve zkušebním provozu, kdy se bude testovat, jestli nové zařízení odpovídá stanoveným parametrům.
Zodpovědnost za případné závady a jejich odstranění ponese sdružení dodavatelských firem SMP CZ, Hochtief CZ, Degremont, WTE Wassertechnik. Ve zkušebním provozu bude linku provozovat firma Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která má do roku 2028 pronajatou pražskou vodohospodářskou infrastrukturu a provozuje starou vodní linku. Poté přejde provoz pod městem vlastněnou PVS.
Příprava stavby nové linky začala v roce 2004. Se samotnou realizací se ale začalo až v říjnu 2015 a otevření se několikrát odsouvalo. Práce měly původně vyjít na 5,8 miliardy korun, nakonec se prodražily o téměř 300 milionů. Důvodem jsou náklady vzniklé v důsledku povodní v roce 2013 a následné nutnosti rozšířit protipovodňovou ochranu z původní pětileté na dvacetiletou vodu. Požadovala to pojišťovna, která jinak nebyla ochotna novou stavbu pojistit.
S rozšířenou ochranou by linka měla být schopná provozu i při povodních na úrovni dvacetileté vody a po uzavření by měla odolat i povodni ještě o půl metru vyšší, než byla ta v roce 2002. Umožní to čerpací stanice, která bude vyčištěnou vodu vypouštět do řeky.
Unii vadila smlouva s PVK
Nad rámec původního zadání bylo také nutné přidat technologii, která umožňuje skrápět hladinu čištěných vod v lince vodou v případě, že se na ní začne tvořit pěna. Podle vodohospodářů se to v poslední době děje častěji kvůli většímu množství vláknitých bakterií, které ve vodě žijí. V roce 2015 kvůli pěně stará linka řešila dokonce havarijní situaci.
Větší množství bakterií je podle odborníků dáno zvýšeným objemem a strukturou tuků v odpadních vodách. Je to trend teprve několika posledních let a není úplně jasné, proč k němu dochází. Může to být způsobeno například změnou stravy obyvatel. Lidé by každopádně podle vodohospodářů neměli například vylévat olej po smažení do odpadu.
Město původně počítalo s tím, že velkou část nákladů pokryje z evropských fondů. Evropským institucím se nicméně nelíbila délka smlouvy, kterou má Praha až do roku 2028 uzavřenou s PVK. Firmu v 90. letech od státu koupila Veolia. Město tak evropské peníze nezískalo a stavbu hradilo ze svého rozpočtu a z poplatků za vodné a stočné. Současné vedení města má ambici PVK postupně ovládnout. Ve čtvrtek proto dokončí nákup 49 procent akcií v PVK. Součástí dohody je i opce na nákup zbylých 51 procent.
Hrozba milionových sankcí
Stávající vodní linka, která nyní čistí pražské odpadní vody, nesplňuje ekologické požadavky české ani evropské legislativy, zejména pokud jde o obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Původně měla Praha začít plnit přísnější ekologické limity už od roku 2011, vyjednala si ale výjimku. Bez ní by městu hrozily vysoké finanční sankce od EU.
Po zprovoznění nové linky se pražské splašky rozdělí. Polovina se bude čistit v nové, druhá ve staré vodní lince. Ta by se v rámci celkové modernizace ÚČOV měla začít opravovat v roce 2021. Dostane se díky tomu na podobnou úroveň technologií jako nová čistička. Po roce 2024 začne i modernizace technologie nakládání s kaly, které při čištění vznikají. Denně je to třicet nákladních aut, jež se odvážejí na skládku. Možnost skládkování ale v roce 2024 skončí.
Čistírna na Císařském ostrově slouží od roku 1966. V 80. a 90. letech prošla kvůli navýšení kapacity rekonstrukcí. Každý den vyčistí asi 300 tisíc metrů kubických odpadních vod. Denně zpracuje 200 tun kalů a v lapačích zachytí zhruba dvacet tun štěrku, kamínků a písku. Ve vyhnívacích nádržích čistírna vyrábí bioplyn i elektrickou energii.
Odpadní voda v první fázi prochází lapačem štěrku a takzvanou česlovnou, kde se oddělí odpadky. Další lapače zadrží jemný písek a poté je voda vháněna do čtyř kruhových nádrží, v nichž se ukládá surový kal. Mechanicky vyčištěná voda se následně míchá s biologickým kalem. Ten obsahuje bakterie a mikroorganismy, pro které je špína ve vodě potravou. Celý proces končící průzračnou vodou trvá asi osm hodin.
