Pod Lázněmi Bělohrad nejsou sudy s kyanidy. Informaci podali vedení města před dvěma lety bývalí zaměstnanci už neexistujícího státního podniku Narex. Radnice raději nechala lokalitu, kde měly být sudy zakopány, prozkoumat. Výsledek byl negativní, město však za průzkum zaplatilo více než dva miliony korun, které získalo od státu a kraje.
Pod Lázněmi Bělohrad sudy s jedy nejsou, zjistila radnice za dva miliony
Události v regionech: Kyanid pitnou vodu na Jičínsku neohrozí (zdroj: ČT24)
Rozsáhlý průzkum ukázal, že sudy s jedy zakopané na bývalé skládce v Lázních Bělohrad, neexistují. Odpad, který měl zbýt po někdejší továrně Narex, však ve městě vzbuzoval velmi skutečné a vážné obavy. Kdyby totiž byly zvěsti o sudech pravdivé, mohly by kyanidy ohrozit nedaleké zdroje pitné vody, kterou využívá 20 tisíc obyvatel Jičínska.
Obava z otrávení zdrojů pitné vody vedly bělohradskou radnici k tomu, aby objednala průzkum lokality, kde bývala skládka. „V rámci toho byly odebrány desítky až stovky vzorků,“ uvedl bělohradský starosta Pavel Šubr. Výsledek obavy utišil: Nebezpečné látky sice v půdě na místě, kde dříve byla skládka jsou, ale jen v zanedbatelném množství.
„Ze všech odebraných vzorků byla přítomnost kyanidů zjištěna pouze v jednom jediném, a to na hranici detekce,“ uvedl Jakub Eichler ze společnosti Vodní zdroje Chrudim, která průzkum provedla. Úlevu přinesla zpráva i bělohradským slatinným lázním. „Nejsou ohroženy vody, které používají lázně pro své potřeby,“ poznamenala předsedkyně dozorčí rady lázní Jitka Ferbrová.
Za jistotu, že lázeňskému městu nic nehrozí, radnice zaplatila dva miliony dvě stě tisíc korun. Dostala na to stoprocentní dotaci, peníze tak přišly od státu a Královéhradeckého kraje. Dobrá zpráva ale je, že další investice do odstranění jedů podle odborné firmy nebudou potřeba. „Hodně jsem si oddychl, protože jsem si říkal, že kdyby se našly ty látky, co s tím budeme dělat, kde budeme shánět dotace,“ řekl starosta Šubr.
Lázně Bělohrad přitom již mají za sebou rozsáhlou likvidaci ekologické zátěže. Zůstala pod budovami někdejšího Narexu, pod kterými byla půda zamořená oleji a rozpouštědly. Odstranění zátěže stálo více než sto milionů korun.