Plzeň - Plzeňská zoologická zahrada se může chlubit novým přírůstkem. Z Nizozemska dostala dva gibony bělolícé, kriticky ohrožené opice. Zahrada tento druh gibonů nikdy nechovala. Ve starověké Číně byli giboni velmi uctívaným zvířetem. Podle legend pocházejících až z doby před naším letopočtem se mohou měnit v lidi a žít stovky let. Jejich úbytek v přírodě má na svědomí ilegální obchod s domácími mazlíčky, ničení biotopu a příbuzenské křížení.
Sedmiletý Xian a o dva roky starší Young Lu obydleli v Plzni giboní výběh, kde dosud 12 let žili nejznámější giboni bělorucí. Giboni v přírodě nežijí ve skupinách, ale v rodinách tvořených monogamně žijícím párem a jejich nejmladšími potomky. Společnost dvou dospělých samců není v přírodě běžná a v plzeňském výběhu se tak nové přírůstky už poškorpily, přiznala zooložka Lenka Václavová. Zoo počítá s tím, že pokud to koordinátor chovu dovolí, časem místo jednoho samce pořídí samici a pokusí se o odchov. V Česku se letos narodila mláďata v Liberci a v Ostravě.
Giboni mají několik typických vlastností. „Je to jednak jejich zpěv, houkání, které je v pralese slyšitelné třeba osm kilometrů. Pak je to specifický způsob pohybu, takzvaná brachiace, ručkování, které je typické pro tuto čeleď,“ uvedl mluvčí zoo Martin Votruba. Na svých dlouhých pažích se švihem houpají ze stromu na strom a i devítimetrové skoky jsou pro ně hračkou. Pro gibony je typická i jejich potravní specializace. Díky tomu, že žijí v korunách stromů, dostanou se na listy, pupeny a plody i na nejtenčí větvičky. Giboni mají sedací mozoly, takže si nestaví hnízda, ale noc tráví vsedě přitisknuti ke kmeni stromu.
Mohou se dožít až 30 let. Dospělý samec gibona bělolícího je černý, samice béžová. Mláďata mají po narození barvu jako matka, ale v jednom roce všechna černají. Samičky se pak zhruba ve čtyřech letech opět přebarvují do béžové.
