Zlínský kraj chce částečně oplotit území zasažené africkým morem prasat a osadit odchytová zařízení na divočáky. S požadavkem na vydání nových mimořádných veterinárních opatření oslovil Státní veterinární správu.
Ploty a odchytová zařízení. Zlínský kraj chce další opatření proti moru prasat
Zlínské hejtmanství chce pevné ploty kolem silnic mezi Zlínem a Fryštáckou přehradou a také mezi Lípou a Slušovicemi. „Jde o místa, kde předpokládáme migrování černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice, města,“ řekla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (ANO).
Klece zachytí jen černou zvěř
V co nejkratší době by podle radní měla být v regionu nainstalována také odchytová zařízení. Stavy černé zvěře se podle ní díky nim podaří redukovat rychleji než odstřelem. Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína. Do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.
„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Je to děláno takovým způsobem, že pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se to neuzavře. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne,“ vysvětlila Margita Balaštíková.
Podle veterinářů je zavedení opatření problematické
V celém kraji by se podle ní měly v příštích měsících objevit desítky odchytových zařízení. Jak menších o velikosti dva krát dva a půl metru, tak i mnohem rozměrnějších, i několikahektarových. V zamořené zóně bude hustota jejich rozmístění vyšší.
Podle Státní veterinární správy požadavek na oplocení už projednalo Národní centrum pro tlumení nákazy. Účastníci se ale shodli na tom, že zavádět oplocení nebo částečné oplocení rizikové oblasti je jako veterinární opatření problematické. „Zejména se jedná o míru účelnosti, nákladovosti a také režimu v oplocené oblasti,“ řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy.
Ploty a pasti chce kraj do sklizně
Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo soji. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tedy mají klid. Ploty i odchytová zařízení proto chce kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů. Ploty by podle Margity Balaštíkové ve zmíněných úsecích mohly vydržet dva roky.
Zamořená oblast a pásmo s intenzivním odlovem
Pokud by se mor rožšířil do velkochovů, bude to stát miliardy
Oplocení by podle odhadů mělo stát deset milionů korun, odchytová zařízení téměř dva miliony. O úhradu nákladů by se podle Margity Balaštíkové měl postarat stát. „Pokud by se mor rozšířil do velkochovů prasat, škody půjdou do miliard. Teď se bavíme o statisících,“ řekla Balaštíková.
Požadavek na nová veterinární opatření v souvislosti s africkým morem prasat vzešel z pondělního mimořádného zasedání zástupců Zlínského kraje, myslivců, veterinářů a zemědělců.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. K 25. červenci se počet pozitivně testovaných divočáků na Zlínsku zvýšil na 63. Oproti pondělí evidují o dva případy více. Od 17. července odlovili myslivci v území intenzivního lovu na Moravě 522 divokých prasat, nejvíce v okresech Uherské Hradiště a Hodonín. U žádného z nich test neprokázal africký mor.
Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Stát kvůli africkému moru prasat nařídil intenzivní lov divočáků na celém území Česka a povolil dosud zakázané techniky lovu. Minulý týden pak veterináři povolili odstřel prasat i v části zamořeného Zlínska, myslivci se ale musejí nechat proškolit veterináři. Myslivci v celé zemi mohou lovit prasata za pomoci dříve zakázaných metod, například na pozemcích, kde zemědělci sklízejí obilí a řepku, a za pomoci umělého světla.