Brno – Odsun brněnských Němců po druhé světové válce připomněl pietní pochod z krajského města do Pohořelic. Dvacet tisíc lidí tehdy muselo odejít z domovů. Někteří nepřežili už samotnou cestu, další zabily vyčerpání a úplavice v pohořelickém táboře.
K uctění památky sedmnácti set obětí se dnes na trasu pochodu vydala asi třicítka lidí. I Stanislav Kirchner. Jako osmiletý chlapec byl vyslán na pochod smrti proto, že jeho otec za války pracoval pro německý podnik. „Někdo to nervově nevydržel a utekl do polí. Ruská dozorkyně okamžitě sňala pušku a začala po něm střílet,“ vzpomíná pamětník pochodu Stanislav Kirchner.
30. května 1945 muselo z nařízení Zemského národního výboru dvacet tisíc brněnských Němců přes noc opustit své domovy. Jen s osobními věcmi nastoupili k vyčerpávajícímu pochodu k rakouským hranicím. Nepřežily stovky lidí. „Cílem není jen připomenout tehdejší události, ale také dopomoci nějakému uvědomění si, co se stalo. Vypořádat se s tím,“ vysvětlil organizátor pochodu Jaroslav Ostrčilík.
Cíl třicetikilometrového pochodu je u památníku v Pohořelicích, i přes špatné počasí sem účastníci vzpomínkové akce plánovali dorazit kolem sedmé hodin večer. „V tomto úseku cesty je nás víc než obvykle, takže je možné, že nás dojde třeba i desítka. Uvidíme,“ dodal Jaroslav Ostrčilík.
Po druhé světové válce muselo Československo nuceně opustit dva a půl milionu Němců. Většina z nich neměla takové štěstí jako Stanislav Kirchner, který se nakonec mohl do Brna vrátit.
