Olomoucká radnice chce mírnit dopady bezdomovectví, uvažuje o nabídkách práce

Olomoucký magistrát chce důkladněji řešit problém bezdomovectví. Město má s lidmi bez domova bohaté zkušenosti, v poslední době ale přibylo i stížností obyvatel. Radnice tvrdí, že problém není možné odstranit úplně, jeho dopady chce ale mírnit.

Přednádražní prostor, Wurmova ulice nebo Bezručovy sady. To je jen několik míst v Olomouci, kde se ve větší míře pohybují lidé bez domova. Obyvatelé města si na ně často stěžují, vadí jim žebrání, vulgární vyjadřování nebo pití alkoholu na veřejnosti.  Místa s nejčastějším výskytem bezdomovců ukazuje i mapa.

 „Záměrně neříkám, že chceme problém vyřešit, protože zcela vyřešit problém bezdomovectví nedokázal nikdo, tím méně město za současných legislativních podmínek,“ řekl olomoucký primátor Mirek Žbánek (ANO). Město si ale údajně uvědomuje, že nemůže rezignovat a musí dělat vše pro to, aby dopady chování bezdomovců minimalizovalo.

Ilja Hradecký z neziskové organizace Naděje ale upozorňuje, že problémy nezpůsobují jenom bezdomovci. Žebrají často i ti, kteří bydlení mají. „Na lidi bez domova je nutno pohlížet tak, že jsou lidskými bytostmi a jsou v nouzi. I lidé bez domova jsou obyvatelé a i oni jsou obtěžováni jinými lidmi,“ doplnil.

Město spojilo síly s policií i charitou

Na radnici nedávno vznikla pracovní skupina, ve které jsou kromě představitelů města také zástupci charity, městské i státní policie, dopravního podniku nebo technických služeb. Na řešení problémů s nimi spolupracují i komise městských částí a komise pro prevenci kriminality a bezpečnost. 

Díky spolupráci se už radnici podařilo získat informace o situaci bezdomovců ve městě. Primátor řekl, že z přibližně šesti až sedmi stovek lidí bez domova v Olomouci patří k těm problematickým zhruba desetina.

Novinkou, která se městu osvědčila, je zavedení pravidelné hlídky strážníků ve Wurmově ulici, kde se nachází sídlo Charity. „Opatření jsme přijali na základě stížností obyvatel na narušování veřejného pořádku. Lze očekávat, že přítomnost hlídky výskyt takových jevů eliminuje,“ řekl ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický. 

Hlídka strážníků ve Wurmově ulici v Olomouci
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

Dalším problematickým místem je prostor před hlavním vlakovým nádražím. Tam se podle vedení města nejčastěji vyskytují lidé, kteří jsou průběžně přes celý den pod vlivem alkoholu a obtěžují okolí. Radnice uvažuje, že nechá odstranit část laviček, na kterých lidé bez domova posedávají.

Policisté mohou maximálně převézt opilé osoby na záchytnou stanici, vymáhání uložených pokut ale není účinné. „Radnice a městská ani státní policie nemají v rukou legislativní nástroj, kterým by tyto osoby mohly vykázat,“ říká primátor. 

Represe problém neřeší, jen jej prohlubuje.
Ilja Hradecký
občanské sdružení Naděje

Lidé bez domova by mohli pomoci s úklidem

Město také zvažuje, že by bezdomovce zapojilo do různých pracovních projektů. Na tomto postupu se zástupci Olomouce domlouvali s technickými službami. Lidé bez domova by mohli například pomáhat s úklidem v některých lokalitách. Organizaci práce by měla na starosti právě Charita, která své klienty dobře zná. 

Radnice chce komunikovat i se živnostníky, protože důležitým řešením může být i ztížení přístupu podnapilých k alkoholu. Podle vedení města v tuto chvíli nemají opilí bezdomovci žádný větší problém sehnat v různých prodejnách levný alkohol. 

Azylový dům nenahradí skutečné bydlení

V Olomouci fungují i azylové domy, ty jsou ale podle Ilji Hradeckého z Naděje jenom přechodnou pomocí. Ukončit bezdomovectví podle něj může jenom opravdové bydlení v bytě, jak to už teď funguje v Brně nebo Ostravě. 

„Základem je prevence ztráty bydlení. To znamená sociální práci na obcích, včetně terénní. To jest vyhledávání domácností ohrožených vystěhováním a podpora směřující k tomu, aby k vystěhování nedošlo,“ řekl Hradecký s tím, že růst počtu bezdomovců je důsledkem skoro třicet let zanedbané sociální práce na obcích. 

Podle primátora Olomouce je problémem legislativa a pravomoci měst a policie. „Chci iniciovat jednání s našimi zákonodárci, aby byly velmi chabé nástroje obcí legislativně posíleny. Chci toto téma otevřít i na setkání Svazu měst a obcí,“ doplnil. Bezdomovectví podle něj není bezpečnostní ale hlavně sociální problém, který prý obce samy úplně vyřešit nemohou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 4 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 15 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.