Olomoucká radnice chce mírnit dopady bezdomovectví, uvažuje o nabídkách práce

Olomoucký magistrát chce důkladněji řešit problém bezdomovectví. Město má s lidmi bez domova bohaté zkušenosti, v poslední době ale přibylo i stížností obyvatel. Radnice tvrdí, že problém není možné odstranit úplně, jeho dopady chce ale mírnit.

Přednádražní prostor, Wurmova ulice nebo Bezručovy sady. To je jen několik míst v Olomouci, kde se ve větší míře pohybují lidé bez domova. Obyvatelé města si na ně často stěžují, vadí jim žebrání, vulgární vyjadřování nebo pití alkoholu na veřejnosti.  Místa s nejčastějším výskytem bezdomovců ukazuje i mapa.

 „Záměrně neříkám, že chceme problém vyřešit, protože zcela vyřešit problém bezdomovectví nedokázal nikdo, tím méně město za současných legislativních podmínek,“ řekl olomoucký primátor Mirek Žbánek (ANO). Město si ale údajně uvědomuje, že nemůže rezignovat a musí dělat vše pro to, aby dopady chování bezdomovců minimalizovalo.

Ilja Hradecký z neziskové organizace Naděje ale upozorňuje, že problémy nezpůsobují jenom bezdomovci. Žebrají často i ti, kteří bydlení mají. „Na lidi bez domova je nutno pohlížet tak, že jsou lidskými bytostmi a jsou v nouzi. I lidé bez domova jsou obyvatelé a i oni jsou obtěžováni jinými lidmi,“ doplnil.

Město spojilo síly s policií i charitou

Na radnici nedávno vznikla pracovní skupina, ve které jsou kromě představitelů města také zástupci charity, městské i státní policie, dopravního podniku nebo technických služeb. Na řešení problémů s nimi spolupracují i komise městských částí a komise pro prevenci kriminality a bezpečnost. 

Díky spolupráci se už radnici podařilo získat informace o situaci bezdomovců ve městě. Primátor řekl, že z přibližně šesti až sedmi stovek lidí bez domova v Olomouci patří k těm problematickým zhruba desetina.

Novinkou, která se městu osvědčila, je zavedení pravidelné hlídky strážníků ve Wurmově ulici, kde se nachází sídlo Charity. „Opatření jsme přijali na základě stížností obyvatel na narušování veřejného pořádku. Lze očekávat, že přítomnost hlídky výskyt takových jevů eliminuje,“ řekl ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický. 

Hlídka strážníků ve Wurmově ulici v Olomouci
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

Dalším problematickým místem je prostor před hlavním vlakovým nádražím. Tam se podle vedení města nejčastěji vyskytují lidé, kteří jsou průběžně přes celý den pod vlivem alkoholu a obtěžují okolí. Radnice uvažuje, že nechá odstranit část laviček, na kterých lidé bez domova posedávají.

Policisté mohou maximálně převézt opilé osoby na záchytnou stanici, vymáhání uložených pokut ale není účinné. „Radnice a městská ani státní policie nemají v rukou legislativní nástroj, kterým by tyto osoby mohly vykázat,“ říká primátor. 

Represe problém neřeší, jen jej prohlubuje.
Ilja Hradecký
občanské sdružení Naděje

Lidé bez domova by mohli pomoci s úklidem

Město také zvažuje, že by bezdomovce zapojilo do různých pracovních projektů. Na tomto postupu se zástupci Olomouce domlouvali s technickými službami. Lidé bez domova by mohli například pomáhat s úklidem v některých lokalitách. Organizaci práce by měla na starosti právě Charita, která své klienty dobře zná. 

Radnice chce komunikovat i se živnostníky, protože důležitým řešením může být i ztížení přístupu podnapilých k alkoholu. Podle vedení města v tuto chvíli nemají opilí bezdomovci žádný větší problém sehnat v různých prodejnách levný alkohol. 

Azylový dům nenahradí skutečné bydlení

V Olomouci fungují i azylové domy, ty jsou ale podle Ilji Hradeckého z Naděje jenom přechodnou pomocí. Ukončit bezdomovectví podle něj může jenom opravdové bydlení v bytě, jak to už teď funguje v Brně nebo Ostravě. 

„Základem je prevence ztráty bydlení. To znamená sociální práci na obcích, včetně terénní. To jest vyhledávání domácností ohrožených vystěhováním a podpora směřující k tomu, aby k vystěhování nedošlo,“ řekl Hradecký s tím, že růst počtu bezdomovců je důsledkem skoro třicet let zanedbané sociální práce na obcích. 

Podle primátora Olomouce je problémem legislativa a pravomoci měst a policie. „Chci iniciovat jednání s našimi zákonodárci, aby byly velmi chabé nástroje obcí legislativně posíleny. Chci toto téma otevřít i na setkání Svazu měst a obcí,“ doplnil. Bezdomovectví podle něj není bezpečnostní ale hlavně sociální problém, který prý obce samy úplně vyřešit nemohou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 12 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 13 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...