Obří antonov se vznese nad Mošnov. Poveze 80 tun pražců a výhybek

Nahrávám video

Na mošnovském letišti přistálo dosud vůbec největší letadlo světa, které se vyrábí sériově. Model Antonov 124 Ruslan by měl z Mošnova odvézt na 80 tun železničního materiálu. Zakázka míří do Indonésie.

Na Letiště Leoše Janáčka Ostrava přiletěl stroj již v neděli. Prostějovský výrobce potom jeho nákladový prostor zaplnil 25 betonovými pražci a železničními výhybkami. Podle redaktorky České televize Lucie Botorové by letadlo mělo odcestovat zpět již v pondělí. 

Pražce museli zaměstnanci spediční firmy pevně zafixovat k podlaze. „Bylo nutné je položit na podlahu z dřevěných trámů a připevnit páskou s pomocí dřevěných prokladů i závitových tyčí,“ zjistila Lucie Botorová. 

  • Čtyřmotorový letoun An-124 Ruslan je dlouhý téměř 70 metrů, vysoký přes 21 metrů a má rozpětí křídel 73,3 metru. 
  • Letoun byl původně postaven pro potřeby sovětské armády, pro strategickou přepravu jejích vojsk. Je držitelem řady světových rekordů, například v přepravě 170 tun do výšky deseti kilometrů či přeletem vzdálenosti o délce několika desítek tisíc kilometrů.
  • An-124 je hornokřídlý stroj s klasickými ocasními plochami s mnohokolovým podvozkem příďového typu. Trup je hermetizovaný, rozdělený na dvě paluby. Nákladní prostor má délku 36,5 m, šířku 6,4 m a výšku 4,4 m, objem převyšuje 1000 m³, nosnost 120 tun.
  • Stroj vznikl v Antonovově konstrukční kanceláři. První prototyp pilotoval V. Těrskij, a to už 26. prosince 1982 v Kyjevě. S tímto letounem bylo ustanoveno 21 světových rekordů.

Pražce cestují spíše po vodě

Náklad, který se ještě v pondělí vznese směrem do Indonésie, musel být upevněn velmi pečlivě. Jeho stabilitu, a tím pádem rovněž stabilitu letadla, by totiž mohlo ohrozit například přetížení při startu.

Podle zjištění ČT se jedná o vůbec první takto rozsáhlou přepravu železničních pražců a výhybek z České republiky, která se uskutečňuje vzdušnou cestou. Většinou se totiž takovýto náklad dopravuje po vodě.

V Ostravě je letoun antonov během uplynulých tří desítek let k vidění již několikáté. Lidé zde mohli stroj pozorovat například v roce 2013 při Dnech NATO – viz fotogalerie:

Ještě mohutnější příbuzný: Antonov 225 Mrija

Větším příbuzným „124“ je Antonov 225 Mrija, rovněž jde původně o sovětský, nyní ukrajinský strategický transportní letoun, tentokrát ale s maximální vzletovou hmotností 640 tun. Mrija je nejdelším a zároveň nejtěžším letounem, jaký kdy byl zkonstruován. Je poháněn šesti dvouproudovými motory a má také největší rozpětí křídel ze všech letounů v aktivní službě.

Byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu Buran a částí nosné rakety Eněrgija nebo Proton. Po zrušení vývoje raketoplánu nebylo pro Mriju využití, avšak po pěti letech se ji znovu podařilo nasadit do obchodního provozu. Dosud byl vyroben pouze jediný exemplář, druhý nebyl dokončen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ministryni Mrázovou o víkendu fyzicky napadla žena. Policie vyloučila politický motiv

Čtyřiačtyřicetiletá žena v Bílině o víkendu slovně a fyzicky napadla ministryni Zuzanu Mrázovou (ANO), informovala v pátek policie. Konflikt se obešel bez zranění. Tepličtí policisté motiv prověřují, vyloučili však, že by šlo o politicky motivovaný čin. Žena je obviněná z nebezpečného vyhrožování. Státní zástupce odmítl návrh na umístění obviněné do vazby, vzhledem k její osobnosti byla hospitalizována.
před 23 mminutami

Požár haly s plasty v Havlíčkově Brodě nezpůsobil únik škodlivin, řekl starosta

Hasiči pokračují v likvidaci čtvrtečního požáru haly s plastovými výrobky a kartony v Havlíčkově Brodě. Podle starosty města Zbyňka Stejskala (ODS) nezpůsobil únik nebezpečných látek do ovzduší ani do vody. Uvedl, že halu ve Strojírenské ulici využívaly dva subjekty jako sklad skla a plastových výrobků. Oheň podle předběžného odhadu hasičů způsobil škodu 350 milionů korun.
před 49 mminutami

V Havlíčkově Brodě likvidují hasiči požár haly s plasty, škoda je odhadem 350 milionů korun

V Havlíčkově Brodě hasiči likvidují požár haly s plastovými výrobky a kartony, oheň podle předběžného odhadu napáchal škodu za 350 milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Zraněn zatím podle ní nikdo nebyl. Na místo dorazí chemická laboratoř, která bude měřit množství škodlivých látek v ovzduší, informovali hasiči na síti X.
před 12 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 14 hhodinami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 21 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
včera v 08:30

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026
Načítání...