Dva měsíce výzkumu mají za sebou archeologové v Modřanech. Našli řadu zajímavých předmětů – například kompletní kamennou sekeru nebo nádobu na odlévání bronzu. Jejich výzkum dokládá i to, jak se vltavské břehy v průběhů tisíců let měnily a jak byly osídlovány.
Archeolog Pavel Kacl upozornil na zbrusu nový nález tyglíku: "Je to poměrně nevábně vypadající předmět, ale zcela čerstvý doklad toho, že zde probíhala metalurgie barevných kovů," uvedl. V nádobce naši předci tavili bronz a pak ho odlévali. Dokládají to mimo jiné kovové nataveniny na stěnách tyglíku.
Většina z 560 odkrytých jam pochází z mladší doby bronzové, ale archeologové našli i předměty starší, z doby kamenné. Zajímavým nálezem je například kompletní kamenná broušená sekyra.
Není příliš časté, že by na jedné straně zkoumané plochy ještě pracovali archeologové a z druhé už by těžká technika zahajovala stavbu. Tady jde navíc kooperace ještě dál. Na místě výzkumu totiž kromě českých brigádníků, většinou studentů archeologie, pracují i brigádníci z Bulharska. To jsou ale zaměstnanci stavební firmy, která na místě bude stavět několik obytných domů.
Písek dokládá změny břehů Vltavy
Pro laiky může být překvapivé, kolik písku na archeologickém nalezišti je. "Písek zde byl uložen činností řeky během staršího období čtvrtohor, hlavně během glaciálu, během dob ledových. Řeka nebyla regulována a byla trochu živější a rozvětvenější," popsal archeolog Pavel Kacl.
Uvedl dále, že plochu kolem Vltavy tehdejší obyvatelé používali pro napájení dobytka. Přímo v řece lovili ryby nebo sbírali škeble, které archeologové v některých zkoumaných objektech našli. Svah k řece navíc podle Pavla Kacla postupně a pomalu klesal.
Veškeré vltavské břehy v okolí Prahy byly v minulosti hustě osídleny a lidé tam podle archeologů používali v zásadě stejné předměty jako jinde. Výjimkou je ovšem jeden nalezený hliněný váleček. Paralelu měl dosud pouze jednu - v severozápadních Čechách - a ani zkušení archeologové zatím nevědí, k čemu sloužil.
