Praha – Ztráty a nálezy v hlavním městě ročně nastřádají tuny věcí. Když si pro ně dlouho nikdo nepřijde, magistrát je prodává obálkovou metodou. Takto za ně celkem utrží kolem půl milionu korun. Od nového roku ale musí město řešit, kde nalezené věci skladovat. Nový občanský zákoník totiž lhůtu jejich uložení výrazně prodloužil z šesti měsíců na tři roky.
Pro své ztráty a nálezy má Praha k dispozici dohromady tři sklady. Jelikož zde týdně přijmou až 200 nalezených předmětů, všechny nyní praskají ve švech. Mnoho věcí ale svého majitele nikdy nenajde, ačkoliv jde někdy o hodnotné nebo kuriózní kousky. „Měli jsme tu třeba sochu, umělý chrup či rakev bez obsahu,“ vzpomíná Eva Nováková, ředitelka živnostenského a občanskoprávního odboru na pražském magistrátu.
Naposledy šly do prodeje nálezy z loňského května. Zájemci si věci mohli prohlédnout na internetu nebo přímo ve skladech ztrát a nálezů. Město tak za balík čítající 800 položek, včetně fotoaparátů, elektrických koloběžek či zavazadel, utržil 80 tisíc korun. Nejvyšší cenovou nabídku magistrát vybral mezi pěti zájemci o koupi.
Nálezci mají nově na vrácení tři roky
Tímto způsobem se ještě prodávalo podle pravidel starého občanského zákoníku. Nová verze zákona ovšem přináší řadu změn. Předměty přejdou do vlastnictví města až za tři roky od nalezení a do té doby s nimi nemůže magistrát nijak nakládat ani je prodávat.
„Podle nové úpravy navíc vzniká povinnost vyplatit nálezci nálezné. Budeme proto také muset využít služby znalců, kteří ohodnotí cenu nalezené věci,“ doplnil pražský radní pro legislativu Lukáš Manhart. Toto vše prodraží agendu ztrát a nálezů o miliony korun ročně.
Pro delší úschovu musí Praha sehnat nové sklady. Skladové prostory možná poskytne Správa služeb hlavního města v areálu na Kundratce, kde jsou uskladněné například prostředky pro pomoc při povodních.
