Před sto lety, 1. února 1921, byla založena Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Je největší institucí svého druhu na Moravě, čtenářům nabízí přes tři čtvrtě milionu knih. Začátky knihovny, která nese jméno literáta a prvního zaměstnance, byly skromné. Zpočátku měla jen několik tisíc svazků a několikrát se stěhovala. Současné hlavní sídlo, Schrattenbachův palác, získala teprve začátkem 50. let minulého století.
Největší knihovna na Moravě slaví stovku. Začínala ve dvou místnostech v přízemí německé školy
Současným hlavním cílem Knihovny Jiřího Mahena je srozumitelně propojovat fyzický a virtuální svět. Má pobočky v každé městské části, nyní ale zůstávají uzavřené kvůli opatřením proti šíření koronaviru, rozvíjí proto digitální služby.
Podle ředitelky Libuše Nivnické knihovna shromažďuje a zpřístupňuje vědění, má být prostorem pro studium, ale také pro setkávání a zklidnění v hektické on-line době. „Tuto hodnotu bude knihovna vždy nabízet, stejně tak samozřejmě bude ve svých službách využívat vše užitečné, co digitální technologie umožňují,“ uvedla.
Kvůli pandemii koronaviru přišla knihovna zhruba o třetinu plánovaných provozních dnů. Asi milion loňských výpůjček znamená také přibližně třetinový pokles oproti roku 2019. Registraci do knihovny si obnovilo nebo založilo o 17 procent méně čtenářů než v předešlém roce.
„Pokud odhlédnu od tohoto vlivu, u nás v knihovně je křivka dlouhodobě setrvalá a nevykazuje dramatické poklesy ani u dospělých ani u dětí do 15 let. A to je obzvláště povzbuzující v situaci, kdy se masivně prezentuje, že děti nečtou,“ uvedla ředitelka. Na konci roku měla knihovna přes dvaačtyřicet tisíc registrovaných čtenářů.
Knihovníci pomáhají s trasováním a točí videa
Knihovníci se v době nuceného uzavření snaží pomáhat hygienické stanici s trasováním, 3D tiskárnu využívají pro tisk držáků roušek, ve spolupráci s lékařkou chystají krátká osvětová videa. Roznášení či rozvoz knih až do domu nejsou při velikosti knihovny a počtu čtenářů plošně reálné. Alespoň v některých pobočkách se ale našli dobrovolníci, knihy tak putují především ke starším a méně mobilním čtenářům.
Nejčtenějšími tituly roku 2020 byly Tiché roky a Hana od Aleny Mornštajnové. Nejpůjčovanějším autorem je Vlastimil Vondruška, což je dáno množstvím titulů, které publikoval. Mezi e-knihami, o které byl loni větší zájem než dříve, bodoval Šikmý kostel Karin Lednické.
„I lidé, kteří dříve nesáhli po e-knize, se ji naučili používat. Mnohdy si však neuvědomují, že tato služba není zadarmo a že náklady za ně platí knihovna. V roce 2020 jsme takto za tyto výpůjčky zaplatili přes 575 000 korun,“ uvedla Nivnická.
Ve fondech knihovny je v současné době 780 tisíc knihovních jednotek. Kromě knih jde také o časopisy, denní tisk, mapy, hudebniny, audiovizuální dokumenty nebo deskové hry.
Zřizovat knihovny přikazoval obcím zákon
Přípravy na vybudování veřejné knihovny v Brně začaly brzy po přijetí Zákona o veřejných knihovnách obecních, který Revoluční národní shromáždění přijalo už v červenci 1919. Norma přikázala samosprávám v celém Československu zřídit a provozovat knihovny, různě velké obce přitom měly stanoveny různě dlouhé lhůty i to, kolik mají poskytovat peněz. Nejpřísnější byl zákon na obce s více než 400 obyvateli, které provozovaly vlastní školu, kde musely knihovnu vybudovat do konce roku 1921.
Básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Do Brna se přestěhoval v roce 1910 a působil tam až do konce života. Byl redaktorem Lidových novin a deníku Svoboda, ve kterém byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 se oženil s Karlou Haselmannovou. Život ukončil sebevraždou v roce 1939. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník.
Jiří Mahen
V Brně začali s přípravami v říjnu 1920, kdy se poprvé sešla knihovní rada, která se rozhodla vypracovat seznam spolkových biblioték v Brně a vypsat konkurs na knihovníka. „Veřejná knihovna obecní“ byla oficiálně založena první únorový den roku 1921, kdy nastoupil i Jiří Mahen (vlastním jménem Antonín Vančura, vzdálený bratranec Vladislava Vančury). Jejím prvním sídlem byly dvě místnosti – jedna kancelář a druhá půjčovna a sklad – v přízemí německé obecné školy ve Veveří ulici.
Ve stávající budově sídlí instituce 70 let
Mahenovým úkolem bylo shromáždit fond, který do 20. listopadu 1922, kdy se knihovna otevřela čtenářům, činil 13 228 svazků, kromě ústředí v tu dobu fungovalo i 14 poboček po celém Brně. Obyvatelům města sloužila i veřejná čítárna, umístěná v budově měšťanské školy v Křenové ulici. Postupně rostl počet knih i zájem čtenářů, v roce 1926 se proto knihovna poprvé stěhovala, a to do pěti místností v německé dívčí škole na rohu Rašínovy a Jakubské ulice.
Další přesun brněnské městské knihovny přišel až po vzniku protektorátu, koncem roku 1939, kdy získala devět místností v budově v Solniční ulici. Jiří Mahen se toho ale nedožil, v květnu 1939 spáchal sebevraždu, sužován nemocí, jež ohrožovala jeho tvůrčí schopnosti, i německou okupací. Definitivního sídla, které leží poblíž brněnského centrálního náměstí Svobody, se knihovna dočkala až v roce 1951, o osm let později dostala jméno po svém prvním knihovníkovi.
Oslavy se odkládají
S veřejnými oslavami 100. výročí musí knihovna počkat. „Současná situace do našich plánů nemile vstupuje, ale protože si výročí budeme připomínat celý rok, operativně se budeme též přizpůsobovat,“ uvedla ředitelka.
Začátkem oslav měla být v únoru výstava 100 let knihovny – 100 otisků na mapě Brna. Autoři zmapovali místa, kde knihovna během let působila, stejně jako místa spojená se zakladatelem Mahenem. Vernisáž je odložená na jaro.
Hned 1. února ale knihovna spouští 3D vizualizaci Schrattenbachova paláce, sídla ústřední knihovny, a Mahenova památníku. Na léto knihovníci plánují Library Tour, soutěžní putování mezi pobočkami.
