Vimperk – Správa Národního parku Šumava dnes vzdala hold druhému nejstaršímu smrku objevenému na Šumavě, který se měl dožít 559 let. Akt ale proběhl „In Memoriam“, protože strom v roce 2004 uschl po napadení kůrovcem. O pět let později ho pak objevil pracovník informační a strážní služby šumavského parku u Plešného jezera, který si povšiml mimořádně husté sítě letokruhů na kmeni, když strom lesníci káceli. Teď se z pařezu stane památník.
„Pokud víme, jedná se o druhý nejstarší smrk na území parku, starší byl pouze Želnavský smrk, který pokáceli Schwarzenbergové v roce 1866. Tomu bylo 585 roků,“ uvedl náměstek ředitele parku Jiří Mánek. Známý je také Král smrků, který se v Boubínském pralese zřítil ve věku 544 let v roce 1970.
Stáří smrku od Plešného jezera určila analýza vzorku z jeho kmene, kterou provedla dendrochronologická laboratoř při Katedře pěstování lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Podle analýzy měl strom celkem 559 letokruhů, prvních 350 let rostl v zástinu vyšších stromů okolo něj a dosáhl pouhých 18 centimetrů tloušťky. Obrat nastal v roce 1810, kdy se zásadně změnily světelné podmínky v okolí a začalo období jeho rychlého růstu, které trvalo zhruba dalších 200 let.
Minulý týden byl pařez označen informační tabulí a dnes uspořádala správa parku slavnost na jeho počest. Upravené výřezy z kmene historického smrku si budou moci prohlédnout návštěvníci informačních středisek parku v Nové Peci, Kašperských Horách, Stožci, Kvildě, Alžbětíně, na vimperském zámku a v administrativní budově správy parku.
Nejširším stromem v Česku je podle dostupných informací Vejdova lípa u Pastvin, nejvyšším stromem by měl být smrk v Poněšické oboře a nejstarším stromem v zemi je pak údajně tis ve Vilémově na Havlíčkobrodsku, kterému je prý hodně přes 1 000 let. Některé odhady o věku stojících památných stromů ale vycházejí jen z pověstí.
