Rekonstrukce, která postupně mění podobu pražského Masarykova nádraží, by se brzy měla dotknout i dvou prostor, které dělají nádraží nádražím – pokladen a toalet. Obě se přestěhují. Pokladny budou lépe dostupné pro cestující přicházející od tramvaje, toalety by se zase měly zbavit pověsti jedněch z nejhorších veřejných záchodů v zemi.
České dráhy v létě oznámily, že si ponechají Masarykovo nádraží v Praze. Nejstarší stanici parostrojní železnice ve městě rekonstruuje společnost, kterou vlastní dráhy společně s Pentou. Ta zároveň získala pozemky v okolí nádraží a chce je zaplnit zcela novou zástavbou. Prostory v historických nádražních budovách pak chtějí využít dráhy pro své úředníky.
Dnešní Masarykovo nádraží – dříve též státní nádraží (za Rakouska), Hybernské nádraží (za okupace) a nádraží střed (za komunistů) – přijímá vlaky od roku 1845 a navzdory proměnám kolejiště, přijíždějících vlaků i válečným škodám zůstávají jeho objekty prakticky v původní podobě. Uspořádání prostor pro cestující pak reflektuje poválečnou rekonstrukci. To se ale má změnit.
Zásadní bude rošáda s pokladnami a toaletami. Pokladny totiž zůstávají v hlavní hale u vstupu z Hybernské ulice – kudy však po proměnách okolí stanice v posledních desetiletích sotvakdo přichází. Pro ty, kdo přicházejí od tramvajové zastávky přímo do dvorany, představuje cesta pro jízdenky významnou zacházku a zdržení.
Přesunou se proto k nástupištím. Nově však již nepůjde o klasická okénka, za kterými se skrývají pokladní. „Prostor se pojme více otevřeně. Budou dohromady informace i prodej lístků,“ plánuje Pavel Streblov z Penta Investments.
Místo, kam se mají pokladny přesunout, ovšem není prázdné. U první koleje, kam se nově bude pro jízdenky chodit, totiž jsou toalety. Jde o jedny z nejstarších veřejných záchodů v Praze a je to na nich poznat. Již při vstupu je vidět rozbitá dlažba, prostor toalet je tmavý, proslulý je nepřístupný koutek v zadní části s umyvadly a popelnicemi. Toalety se ale v rámci změn na Masarykově nádraží přesunou jinam – měly by být v suterénu pod prostorami, kde je v současnosti kasino, tedy hned u vchodu do dvorany.
V budoucnu by ale neměly být toalety pod kasinem, nýbrž pod restaurací. „Stávající kasino bychom rádi nahradili,“ ujistil Pavel Streblov.
České dráhy se potom inspirují příkladem Správy železniční dopravní cesty, která chce nevyužité prostory ve velkých nádražních budovách přenechat úředníkům, a nastěhují po rekonstrukci do budov Masarykova nádraží své zaměstnance. „Ve veřejnosti nepřístupných částech, kde jsou administrativní prostory, chceme soustředit své pracovníky, kteří jsou v současnosti rozptýleni na různých pracovištích po Praze,“ řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Masarykovo nádraží patří k nejvytíženějším železničním stanicím v republice, podle údajů pražské Technické správy komunikací jí loni každý den prošlo přes 44 tisíc cestujících. Jde o jediné hlavové osobní nádraží v Česku, v současnosti slouží výhradně regionální dopravě. Končí na něm osobní vlaky z Kolína, Milovic či Kralup nad Vltavou. Do září jezdily na Masarykovo nádraží také rychlíky z Děčína, nyní již však je jejich konečná na hlavním nádraží. Před výlukou Negrelliho viaduktu končily na Masarykově nádraží také osobní a spěšné vlaky z Kladna a rychlíky z Rakovníku, v současnosti je ale jejich konečná v Bubnech.
