Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností a firem, jelikož povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stát nabídne na Jesenicku lidem ze záplavových zón směnu pozemků.
Stát na Jesenicku nabídne výměnu parcel
Studio ČT24: Ministři na povodněmi zasaženém Jesenicku (zdroj: ČT24)
Výborný věří, že se tak sníží riziko, že místní budou uvažovat o přestěhování z Jesenicka do jiných částí Olomouckého kraje, což by pro horskou oblast byla další citelná rána.
„My skutečně už nemůžeme pokračovat v tom, abychom po této povodni opět obnovili bydlení v aktivní záplavové zóně,“ uvedl Výborný. Ministerstvo proto se Státním pozemkovým úřadem mapuje v Jeseníku a okolí vhodné pozemky státu, které nejsou v záplavové zóně. Ve spolupráci s jesenickou radnicí, která také vlastní některé pozemky, pak úřady nabídnou parcely lidem žijícím v rizikovém okolí vodních toků.
V úvahu připadá směna pozemků či jejich výkup. „Chceme lidem nabídnout to, aby si své bydlení postavili tady v Jeseníku, což je důležité. Nechceme, aby do roka a do dne tady (na Jesenicku) bylo minus dva tisíce obyvatel. To by byla naprostá chyba pro celý region, nejenom pro město Jeseník,“ řekl Výborný.
Experti v příštích dnech projdou celý tok Bělé i jejích přítoků a rozhodnou, kde bude možné řeku vrátit do původního koryta, a kde naopak už to nelze. Pokud si někde řeka Bělá při záplavách našla jinou trasu mimo zavedené koryto, tak by podle ministra bylo dobré ji tam ponechat, aby se při případných dalších povodních situace neopakovala. V Jeseníku a okolí hlavně rozvodněná Bělá poškodila mnoho domů. Čtyři desítky čeká demolice a dalším nemovitostem zbourání hrozí.
Na Jesenicku pokračuje sčítání i odstraňování škod (zdroj: ČT24)
Zima bez plynu
Záplavy na Jesenicku zničily podle správců plynovodů celkem dvě stě deset kilometrů potrubí. Nouzový stav se týká devíti měst a obcí. Podle Hladíka je nutné vyřešit zvýšené náklady domácností a firem na pořízení elektrických topidel i jejich provoz. Na místě je opatrnost, aby to při větším zapojení elektrických topných těles ustála rozvodná soustava, řekl ministr. Problémy budou například v Jeseníku, kde je před příchodem zimy bez přívodu plynu i sídliště.
„My už teď víme, že několika tisícům odběrných míst (na Jesenicku) v zimě plyn nepoteče. Hledáme proto jako stát alternativní řešení pro tyto lidi a podnikatele,“ řekl Hladík. Připomněl, že plyn je důležitý nejen pro vytápění domácností, ale na jeho dodávkách je závislá i řada jesenických firem. „Opravdu jsou to desítky kilometrů (plynového) potrubí, které tady chybí a není technicky možné do zimních měsíců toto (opravu) zajistit,“ řekl Hladík.
Situace by podle něj mohla být provizorně vyřešena pomocí elektrických přímotopů a možná i lokálních dodávek zemního plynu prostřednictvím menších zásobníků. „To je věc, o které se budeme teprve bavit, jestli je to vůbec možné. Jestliže tady máme bytové domy a sídliště, kam není možné plyn teď dovést, ale všechny technologie tam jsou a topit by se mohlo, tak řešení, která vidíme v podhorských a horských oblastech v Rakousku, by mohla být dočasným způsobem i v České republice,“ uvažoval Hladík.
Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem) řekla, že lidé, kteří zůstali po záplavách bez plynu, potřebují kvůli blížící se zimě co nejdříve znát náhradní řešení. Bez dodávek je v Jeseníku například sídliště Pod Chlumem, které je zásobováno teplem z domovních plynových kotelen. „Přes řeku vedla všechna potrubí, která jsou teď pryč. Takže tam ta obnova bude velmi složitá," dodala.
Mimořádná pomoc
Podle Hladíka bude nutné přes zimu zajistit na Jesenicku stabilitu distribuční sítě elektrické energie. „Pokud by všechny domácnosti zapnuly přímotopy, do toho půjdou vysoušeče a pomocí elektřiny se bude vařit a svítit, tak to může být složité pro distribuční soustavu. Je to úkol, který si dnes odsud dovážíme jako zpětnou vazbu a budeme se snažit najít řešení,“ řekl Hladík. Vyřešit bude nutné i finanční pomoc státu na nákup a provoz elektrických přímotopů. „Lidé, kteří budou dočasně topit přímotopy a normálně mají plynový kondenzační kotel, tak samozřejmě se budeme bavit i o provozních nákladech, pokud budou vyšší. Nejen o investičních,“ podotkl.
Úřady práce už vyplatily přes sto milionů korun na mimořádnou okamžitou pomoc po povodních, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na mimořádnou pomoc má podle Jurečky nárok každý, komu voda vyplavila dům či byt. Zdůraznil, že úředníci úřadu práce kvůli tomu nemají zkoumat finanční situaci žadatelů. Pokud se tak někde stalo a úřady vyplacení pomoci odmítly, lidé se mají podle Jurečky ozvat.
Mimořádná okamžitá pomoc má tři podtituly. Povodňová se týká lidí, kterým voda prošla bytem či domem, tam se úřady snaží podle Jurečky poskytovat peníze v maximální možné výši. Vyplacená částka se v tomto případě podle ministra pohybuje kolem šedesáti tisíc korun. Další tituly jsou určené pro osoby v hmotné nouzi, kdy mají lidé nižší příjem a situace se jim zkomplikovala, a pak na další náklady souvisejícími s důsledky záplav.
Ministerstvo zemědělství chystá finanční podporu také pro farmáře v zaplavených oblastech. Na Jesenicku už byly pozastaveny kontroly, aby se zemědělci mohli naplno věnovat likvidaci povodňových škod. Zároveň budou mít dočasnou úlevu od některých povinností, jako je například sečení travních porostů. Farmáři, kteří budou muset po záplavách část úrody zaorat, nepřijdou o dotace vázané na produkci.
Kraj vytvořil dvě centrální skládky
Kvůli obrovskému množství odpadu, který zaplavil ulice měst a obcí na Jesenicku při ničivých záplavách, vyčlenil Olomoucký kraj dvě centrální místa pro jeho odkládání. Jsou ve Vidnavě a v Písečné, každá z centrálních deponií má plochu zhruba pět hektarů. Tuny odpadu tvořeného naplaveninami, ale i zničeným nábytkem či sutí se dosud kupily v ulicích nebo odvážely na meziskládky.
„Na těchto plochách bude probíhat zpracování, třídění a likvidace odpadu. Předběžně se plánuje, že odpad se do centrálních skládek začne navážet v pátek, přičemž přednostně bude odvážen odpad, který byl v mezideponiích už částečně přetříděn," vysvětlila mluvčí kraje Alena Minxová.
Vedení kraje také oznámilo, že postižené obce začínají postupně čerpat finanční pomoc ve výši dvě stě padesát milionů korun, kterou minulý týden schválili krajští zastupitelé. Právě peníze v souvislosti s likvidací škod trápí řadu obcí na Jesenicku.
„Máme velké škody, s naším desetimilionovým rozpočtem sami nezmůžeme vůbec nic. Doufáme, že nás kraj podrží. Spadly nám dva mosty v majetku obce, máme těžce porušený vodovod, poškozeny jsou obecní místní komunikace. Je toho hodně,“ řekla ve středu starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková (Nová volba pro Kobylou). Například starosta Vápenné Leoš Hannig (TOP 09) odhadl škodu po povodních až na půl miliardy. Živel v obci zbořil tři domy, po cestě strhal lávky, mosty i silnice, zničil kromě jiného i obecní vodovod.