Na cyklostezky je stále málo peněz

Lestkov (Turnovsko)/Gerlova Huť – Jenom po stovkách metrů, maximálně po pár kilometrech, přibývá cyklostezek v Libereckém kraji. Další kus nové mají ode dneška také v Lestkově na Turnovsku, slavnostně zde otevřeli její první část. Zatím po ní však nedojedou ani do sousední obce, trasa totiž měří pouze tři sta metrů. V budoucnu, po dostavění druhé části, by však měla spojit obce Lestkov a Tatobity, dokončit by se měla ještě v letošním roce. Místní cyklisté novou trasu vítají, podle nich však jde na stavby stezek v kraji stále málo peněz.

Měří méně než ovál atletického stadionu, milion a tři sta tisíc korun stačilo jenom na 300 metrů cyklostezky. Místní však mají radost, že stavba vůbec začala. „Jsem s kočárkem na procházce denně a ta silnice je pro nás nebezpečná,“ poukázala Ester Miffková z Tatobit. Peníze na stavby cyklostezek chybí, přestože Liberecký kraj loni zřídil zvláštní Fond rozvoje cyklodopravy. Podle cyklistů je to úspěch, letos ale má fond na svém kontě nulu. „Loni tam bylo pět milionů, letos čekáme na výsledky hospodaření z loňského roku a uvidíme, jaký bude výnos z daní. Pokud to finanční situace umožní, ty peníze tam samozřejmě opět dáme,“ prohlásil radní Libereckého kraje pro dopravu Martin Sepp (ČSSD) a Jiří Rutkovský z občanského sdružení Cyklisté Liberecka doplnil: „Byli bychom rádi, kdyby to dostalo větší prioritu.“

Stavba cyklostezky z Lestkova do Tatobit bude letos pokračovat díky dotaci Státního fondu dopravní infrastruktury. Mezi obcemi tak vznikne bezpečná trasa stranou hlavní silnice, prodlouží se o 800 metrů. „Silnice je nesmírně frekventovaná a děti tudy chodí do školy a do školky v Tatobitech,“ vysvětlil starosta Radostné pod Kozákovým Jiří Odháněl (nez.) a Tomáš Kuncíř z občanského sdružení Bez nehod podotkl: „Máme připravený projekt na to, aby se pokračovalo dál až do Lomnice nad Popelkou.“ Tempem několik stovek metrů za rok to ale může trvat ještě asi dvacet let.

5 minut
Reportáž Milana Brunclíka a Jana Dvořáka
Zdroj: ČT24

Liberecký kraj se chlubí 2 200 kilometrů cyklotras, cyklostezek má však málo - něco málo přes 30 kilometrů. Vyznačit cyklotrasy totiž není zase nic tak příliš složitého, v podstatě stačí na stávajících silnicích rozmístit známé žluté tabulky. Cyklostezka, jako oddělená komunikace pouze pro cyklisty, se musí postavit. V Libereckém kraji existují plány na stavbu několika velkých cyklostezek podél řek a to za více než čtvrt miliardy korun. Cyklisté však říkají, že by bylo vhodné investovat také do cyklostezek ve městech nebo mezi sousedními obcemi právě tam, kde dnes peníze naprosto chybějí.

Jiným příkladem je cyklostezka, která vznikla za 150 milionů korun v pražských Vysočanech. Financování podobných staveb v krajích je závislé na stanovení priorit, jak často a rádi říkají politici. Některé kraje jsou štědřejší, jiné méně. Snahou je získat peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury a samozřejmě také dotace z fondů Evropské unie. Tři kilometry cyklostezky ve Vysočanech prodražila podle magistrátu stavba mostů.

Nemálo peněz už také stála stavba cyklostezky Gerlova Huť – Srní na Železnorudsku na Šumavě. Cyklostezka má být dlouhá 23 a půl kilometru a její stavba je rozplánovaná do pěti etap, hotové jsou zatím dva úseky. Ten první, z Gerlovy hutě do Nové Hůrky, využívají cyklisté již čtyři roky. „V minulém roce byl dokončen úsek mezi Vysokými Lávkami a Velkým Borem,“ pochlubil se referent informační a strážní služby Národního parku Šumava Petr Šrajl. Oba úseky vyšly na více než 45 miliónů korun. Ne každý však s podobou celého projektu, který je spolufinancován z evropských peněz, souhlasí. „Možná se na to nalákají turisté z velkých měst, kteří si myslí, že jsou na Šumavě. Na Šumavě ale nejsou, jedou při cestě,“ namítá provozovatel Skiareálu Špičák Vladimír Kasík.

Cyklostezka by měla končit u hradlového mostu necelé dva kilometry před Modravou, kde pak cyklisté musejí jet po silnici. „To je skutečně nerozbitější část komunikace, která se na Šumavě nachází,“ konstatuje starosta Modravy Antonín Schubert (nez.). V Šumavském Národním parku je celkem 450 kilometrů cyklotras a cyklostezek, v létě je nejvíce cyklistů v centru Šumavy. „Což je Horská Kvilda, Gerlova huť a Železnorudsko,“ dodal Petr Šrajl. Letos chce vedení Národního parku Šumava dostavět další část cyklostezky, která propojí Velký Bor se Srním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 9 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 14 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...