Moravská vína zrají v hliněných nádobách. Inspirace přišla z Gruzie

Deset moravských vinařů se rozhodlo, že svoje vína nechá zrát v tradičních hliněných nádobách nazvaných kvevri. Jde o tisíce let starou gruzínskou metodu.  A je to způsob výroby vína, který je zapsaný jako součást dědictví UNESCO.

Kvevri jsou objemné hliněné nádoby využívané k fermentaci, uskladnění a zrání vín. Moravské vinaře tradiční výroba zaujala při jejich loňské návštěvě Gruzie. „Je obecně známo, že kvalitní víno vzniká ve vinohradě, u kvevri to platí na sto procent, zde se do výroby vůbec nevstupuje, víno se udělá samo. Je to návrat k absolutním vinařským kořenům, to mne fascinovalo,“ uvedl Tomáš Vican z Vican rodinného vinařství.

Ten má zakopaných jedenáct kvevri. „Máme ve speciálním sklepě v Bulharech zakopáno deset kvevri v objemech od 400 do 850 litrů. Jedenáctý, největší, zhruba tisícilitrový, máme pro ukázku na Farmě Pálava, uprostřed našich vinohradů, v místě, kde vyrábíme sýry, v Mušlově u Mikulova,“ uvedl Vican.

Gruzínská tradice už inspirovala desítku moravských vinařů, kteří se ve středu sešli v Lednici. „Filozofií Kvevri klubu je sdílet zkušenosti a sjednotit tvář a marketing týkající se tohoto způsobu výroby vína,“ uvedl Mojmír Baroň, další zakládající člen Kvevri klubu. Vinaři budou dělat podle gruzínských postupů vína z odrůd v tuzemsku běžně pěstovaných. Vyrobená vína jsou přirozeně stabilní s velkým potenciálem ke zrání, mají jemnou chuť a aroma, vysoký obsah taninů, alkoholu a extraktů.

Víno vyrobené prastarou metodou má oranžovou barvu

„Nádoby se naplní rmutem a jakmile rmut prokvasí, všechny slupky a semínka budou chránit víno místo oxidu siřičitého a dají mu oranžovou barvu,“ popisuje metodu Baroň.

Na původní výrobu se Baroň vyjel podívat přímo do jedné ze zakavkazských republik. „Je to jeden z nejsilnějších vinařských trendů, takový návrat k tradici. Víno se vyrábí na slupkách, nechladí se, nečiří se, nefiltruje se, nesíří se,“ dodává Mojmír Baroň. V nezměněné podobě se víno pije i s mírným zákalem. Napomáhají tomu hlavně vlastnosti keramických kvevrů. 

  • Kvevri je keramická nádoba tvaru amfory. V oblasti Kacheti ve východní Gruzii se na výrobu vína používá po tisíciletí. Celý postup výroby vína v kvevri byl na žádost Gruzie v roce 2013 zapsán do seznamu „Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva“ UNESCO. Kvevri se nevyrábí na hrnčířském kruhu, ale po mnoho týdnů keramik přidává hlínu na zaschlý podklad z předešlého dne, po vysušení se nádoba vypálí v jednorázově připravené peci. Objem bývá většinou mezi 200 až 2000 litry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Dobrušce na Rychnovsku unikly tisíce kubíků digestátu, do potoků se nedostaly

Z bioplynové stanice v Dobrušce na Rychnovsku uniklo několik tisíc metrů krychlových tekutého hnojiva. Hasiči postavili provizorní hráze z hlíny a povodňových pytlů, aby se takzvaný digestát z kravského hnoje a zbytků krmiv nedostal do povrchových vod, oznámila mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová. Společnost ZD Dobruška na odčerpání uniklého hnojiva nasadila asi dvacet fekálních cisteren. Životní prostředí by podle podniku nemělo být ohroženo.
10:57Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kejda natéká do nádrže u Znojma, voda ve městě je dál pitná

Naředěná kejda už natéká do znojemské vodárenské nádrže, řekla ve středu odpoledne mluvčí státního podniku Povodí Moravy Jana Kučerová. Podle mluvčí Vodárenské akciové společnosti (VAS) Ivy Librové platí, že voda ve Znojmě je bez obav pitná. Společnost nepředpokládá, že by přerušovala dodávky pitné vody pro město, dodala Librová. Až tři tisíce metrů krychlových kejdy, tedy tekutých zvířecích výkalů, uniklo v pondělí na farmě u Podmyčí.
10:37Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při útěku lva ze zooparku ve Zvoli se nestal trestný čin, uvedla policie

Kriminalisté, kteří prověřovali loňský útěk lva ze zooparku ve Zvoli u Prahy, dospěli k závěru, že v případu se nestal trestný čin. Věcí se nyní bude zabývat pověřený úřad v Černošicích, řekla ve středu policejní mluvčí Vlasta Suchánková.
před 53 mminutami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
před 53 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 2 hhodinami

Porucha narušila dodávky tepla v Praze 10

Kvůli netěsnosti na potrubí bylo ve středu dopoledne asi 5500 domácností v Praze 10 bez dodávek tepla a teplé vody. Kolem poledne se podařilo poruchu opravit a zhruba polovina domácností už teplo a teplou vodu má. Dodávky do zbývajících míst mají být obnoveny do 20:00.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 9 hhodinami
Načítání...