Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) zrušil pondělní debatu nad podobou nového zákona o Národním parku Šumava, kterou chtěl sérii jednání uzavřít. Důvodem je dnešní vyjádření členů stínové vědecké rady parku, kteří prohlásili, že jejich připomínky nejsou brány vážně a že zvažují odstoupení od jednání s ministerstvem. Chalupa uvedl, že ho jejich vyjádření mrzí a že další společné jednání nepovažuje za smysluplné.
Od cyklu pěti kulatých stolů, kam pozval zástupce obcí, krajů, ekologických organizací a vědců, si Chalupa sliboval nalezení kompromisu mezi tábory, které se léta hádají o styl hospodaření v parku.
Ministr uvedl, že jednání dosud byla věcná a konstruktivní a všichni účastníci dostali prostor pro své připomínky, o to víc ho prý dnešní vyjádření členů stínové vědecké rady parku překvapilo. „Místo toho, aby reagovali v rámci jednání kulatého stolu, vydali prohlášení, které zpochybňuje celý proces tvorby nového zákona. Osobně mne toto vyjádření velmi mrzí,“ řekl Chalupa.
Členové stínové vědecké rady parku však s novým zákonem nesouhlasí. „Důvodem je neakceptování naprosté většiny odborných připomínek vědců k připravovanému zákonu a směřování návrhu zákona k upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody,“ uvedli v dnešní tiskové zprávě. Podle předsedy stínové rady Jakuba Hrušky se návrh zákona ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku. Odborné názory z oblasti ochrany přírody nejsou podle něj u kulatého stolu v naprosté většině vůbec akceptovány.
Chalupa nezíská podle Hrušky souhlas vědců zastoupených stínovou radou se zněním zákona, pokud v navrhovaném rozdělení zón bude méně než 26 procent území parku v prvních zónách. Zcela nepřijatelné je pro vědce i umístění koridoru pro lanovku na Hraničník v masivu Smrčiny. Členové stínové rady také nesouhlasí s převodem státních pozemků ve třetí zóně, které leží mimo intravilány, na obce.
„Tyto pozemky by měly být převedeny na správu NP a neměly by sloužit jako potenciální developerské zóny v režii obcí. Návrh zákona také dosud neobsahuje jasné vyjádření, že ochrana přírody má v NP přednost před ostatními aktivitami, které jsou možné pouze tehdy, nekolidují-li s ochranou přírody a krajiny v národním parku,“ uvedl Hruška. Dodal, že toto ustanovení je v ostatních národních parcích standardem.
Ministr prohlásil, že s ohledem na toto stanovisko nepovažuje konání kulatého stolu, který byl plánován na pondělí, za smysluplné. V nejbližší době plánuje individuální jednání se zástupci skupin, které se kulatých stolů účastnily. „Věřím, že se vrátíme ke konstruktivnímu dialogu. Na základě výsledku těchto debat se následně rozhodnu o dalším postupu,“ uvedl Chalupa.
Podle výsledků pondělního kulatého stolu by nově do zóny nejvyšší ochrany mělo patřit minimálně 20,5 procenta rozlohy parku. Ministr chtěl diskutovat ještě o dalších více než třech procentech, které by se postupně mohly včlenit do zóny s nejvyšší ochranou. Nejdůležitější je podle něj dojít ke shodě na definici území a časových pásem přechodu jednotlivých zón do režimu nejvyšší ochrany.
V pondělí se hovořilo také o pravidlech pro stavební činnost a územní rozvoj v třetí zóně, tedy místech podléhajících nejmenší ochraně. V jednotlivých zónách je podle ministra důležité rozhodnout o návrhu povolených činností podle typu ekosystému.
Vědci, kteří protestují proti kácení v přírodně cenných oblastech Šumavy, požadovali, aby do nejchráněnějších zón spadala třetina parku. Za kompromis pak označili 26 procent. Chalupa hovořil o 25 procentech, do kterých započítal i místa, která by měla být zařazena do nejchráněnější zóny postupem času.
