Vysoké teploty a téměř žádné srážky způsobily, že hladina Holáseckých jezer klesla o 30 centimetrů. Voda se tam v horkých dnech totiž rychleji vypařuje, než přitéká. Dalším problémem jsou rostliny, které pokrývají vodní hladinu. Kvůli nim se voda pomaleji okysličuje. V jezerech tak uhynulo už několik stovek kilogramů ryb, ale vyčistit je nikdo nechce.
Metráky uhynulých ryb v Holáseckých jezerech. Nikdo je nechce vyčistit
"Když jsme se dozvěděli o úhynu ryb, tak ještě ten den jsme tam poslali svého pracovníka, který se zabývá chovem ryb. Ten nezaznamenal úhyn kvůli toxicitě, ale víceméně doporučil určitá opatření a vzal rozbory vody, jejichž výsledek ale ještě neznám," uvedl radní pro životní prostředí za Jihomoravský kraj Jaroslav Parolek (ČSSD). Problém spatřuje především v rybolovu, který je na jezerech povolený. "Jsou to mělká vodní díla, jsou zarostlá, takže tam musí rybáři nakládat hodně opatrně s rybami. Jaké jsou tam teploty, kolik jich tam je, jestli přikrmovat nebo... ale je to hodně na těch rybářích," vysvětlil Parolek.
Dodal, že z pohledu Parolka k žádnému porušení plánu péče o tamní rostliny ani živočichy nedošlo. "Točíme se vlastně v kruhu. Rybáři tam chtějí mít ryby, chtějí je lovit, ale tím pádem se o ně musí i starat," řekl radní. Podle něj by tak jezera měl vyčistit Rybářský svaz, aby už nedocházelo k dalšímu úhynu ryb. Jenže rybáři nemají jezera ve vlastnictví a tvrdí, že si je ani nepronajímají. Navíc nemají finance ani kapacity se o jezera starat.
Události v regionech (Brno) - Úhyn ryb v Holáskách (zdroj: ČT24)
Komu vlastně patří Holásecká jezera?
Holásecká jezera byla v roce 1988 vyhlášena za přírodní památku. Důvodem jejich ochrany je systém vodních ploch, které mají charakter nížinných poříčních jezer s břehovými porosty. Je tak vhodnou oblastí pro útočiště různých druhů obojživelníků.
- V jezerech žijí například cejn velký, kapr obecný, lín obecný, okoun říční a štika obecná. V jejich okolí se vyskytují také obojživelníci, mezi které patří třeba skokan skřehotavý, nebo ropucha obecná. V nedalekých mokřadech zase hnízdí rákosník velký, strakapoud jižní, žluna zelená nebo bubáček malý. V blízkosti jezer žije i bobr evropský. Z lokality už ale vymizela kuňka obecná, stejně jako čolek obecný a blatnice skvrnitá.
- Zdroj: Wikipedia.cz
Soustavu vodních ploch tvoří celkem deset jezer. Tři z nich – jezero Kocábka, Lávka a Opleta, byly vytvořeny uměle. Ostatní vznikla rozdělením starého říčního ramene. O největší z nich se stará jedna z městských částí. O zbylá jezera ale nikdo nejeví zájem. Vznikla za minulého režimu a nedochovala se žádná dokumentace, která by mohla určit, kdo je jejich vlastníkem.
Kraj, který je v 80. letech prohlásil za památku, úhyn ryb v posledních týdnech příliš netrápí. Zarostlá jezera jsou totiž nedotčená a tudíž ideálním prostředím pro živočichy, kteří v chráněné zóně žijí. Ryby mezi ně ale nepatří. Nápodobně i město si nemusí s umírajícími rybami lámat hlavu. Sice je vlastníkem pozemků, ale vodních děl nikoli. Ty nikomu nepatří. Přitom už od roku 2012 probíhá příprava na obnovu Holáseckých jezer, do které se zapojilo celkem sedm institucí. Mezi nimi právě i Jihomoravský kraj, město Brno, ale i rybáři. Prozatím se podařilo pokácet jen stromy, u kterých hrozil pád, a také ty, které nebyly v lokalitě původní.
Podle náměstka Martina Andera (SZ) by se o břehy všech jezer měla starat městská část Brno Tuřany, protože pozemky patří městu. Podle něj na tuto činnost dostává městská část i příspěvky z veřejného rozpočtu města. O vodu se však zajímat také nemusí. Dále podle magistrátu mezi městem a rybáři žádný smluvní vztah není. Stát ale pověřil správou jezer právě Moravský rybářský svaz a tuto správu má dozorovat Jihomoravský kraj.