Liberec - Města a obce v Libereckém kraji postupně předávají povodňové byty rodinám, které připravily o střechu nad hlavou ničivé záplavy z loňského léta. V závěru ledna se do nových domků mohli nastěhovat nájemníci v Hrádku nad Nisou. Tento týden je budou následovat lidé v Bílém Kostele nad Nisou a v Chrastavě. S obsazením povodňových bytů většinou města a obce problémy nemají, ne všichni vyplavení o ně ale projevili zájem.
Města v Libereckém kraji předávají nájemníkům povodňové byty
V Bílém Kostele nad Nisou za pomoci státní dotace vznikly čtyři byty. Stály zhruba šest milionů korun, příspěvek ministerstva pro místní rozvoj činil 4,6 milionu. Od tří bytů si v úterý převezmou klíče lidé, které voda připravila o domy. Žena, která se měla nastěhovat do čtvrtého, zemřela. Byt proto získal náhradník. „Je to pán, který byl také postižen povodní, dům mu ale nespadl,“ vysvětlil starosta Jiří Formánek. Na rozdíl od ostatních bude mít tento nájemník zatím smlouvu pouze na rok. Pak se mu podle Formánka prodlouží.
Podobně se povodňové byty obsazovaly i v Chrastavě. Postavení dvou domků po čtyřech bytech přišlo na 12 milionů, dotace pokryla přibližně tři čtvrtiny. „Někteří z těch, co přišli o dům, neměli zájem, a to z důvodu, že buď staví svůj dům, nebo dostali po povodních nájem v bytě, kde se jim líbí a nechtějí se stěhovat,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov.
Pět nájemníků nových bytů v Chrastavě živel o domy připravil. Zbývající v nich žili, domy jim ale nepatřily. Podle Canova šlo třeba o dospělé děti bydlící u rodičů. „Ti mají smlouvu na rok a potom se bude prodlužovat,“ dodal starosta Chrastavy. Ostatní budou mít nájem dlouhodobý.
Povodňové domy a byty musí zůstat 20 let v majetku obce
Některé lidi ale odrazuje nejistota, jestli později získají povodňový domek či byt do vlastnictví. Podle dotačního programu ministerstva totiž musí nemovitost 20 let zůstat v majetku obce. V Heřmanicích, kde už povodňový domek také stojí, ho nabídli ženě, která při povodni přišla o rodinný dům. Zatím ale neřekla, zda se do něj bude chtít nastěhovat. „Pokud neprojeví zájem a nebude souhlasit s podmínkami, které dalo ministerstvo pro místní rozvoj, tak máme dalších asi šest zájemců,“ řekl heřmanický starosta Vladimír Stříbrný. Tamní domek zatím stál asi 1,7 milionu a po dokončení prací, které se plánují na jaro, se bude částka pohybovat kolem dvou milionů. Dotace by měla pokrýt asi polovinu.
V Hrádku nad Nisou převzali nájemníci čtyři povodňové dvojdomky v lednu. Z osmi bytových jednotek je obsazených sedm, jedna rodina ji nakonec převzít odmítla. Radní budou náhradníka vybírat ve středu. Starosta Martin Půta uvedl, že by město nájemníkům rádo zaručilo, že je budou moci po 20 letech převzít. Čeká se na stanovisko ministerstva pro místní rozvoj.
„Pokud to podmínky umožní, pak jsme připravení takový krok udělat. Pokud ne, tak budou lidé 20 let v nájmu a potom bude na budoucím zastupitelstvu, aby se nějak rozhodlo. Pro ty lidi to samozřejmě není úplně ideální. Myslím si, že by se na to v programu mělo pamatovat,“ míní Půta. Vybudování povodňových domků v Hrádku nad Nisou stálo zhruba 19 milionů korun. Dotace z ministerstva kryje polovinu nákladů.