Praha – I když je podle oficiálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu ovzduší v Praze velmi čisté a obvykle se razantně nezhoršuje ani v obdobích, kdy jiné části Česka sužuje smog, výzkum Kåre Press-Kristensena z Dánské ekologické rady ukázal, že je to především proto, že se v českých městech neměří tzv. ultrajemné prachové částice. Jejich koncentrace v Praze je podle měření mnohem vyšší než v jiných evropských velkoměstech. V blízkosti frekventovaných komunikací v Berlíně či Kodani naměřil hodnoty zhruba poloviční než například na Evropské.
Praha je jedním z nejvíce znečištěných měst střední a západní Evropy. Ovzduší je plné ultrajemných prachových částic, jejichž koncentraci však čeští meteorologové zatím neměří. Kåre Press-Kristensen ji měřil na sedmi místech a zjistil výrazně vyšší hodnoty než v jiných evropských velkoměstech, v minulosti zjišťoval prachovou koncentraci například v Berlíně, Kodani či Milánu.
Co může způsobit polétavý prach?
I krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic a působí negativně na cévní systém. Dlouhodobé působení prachu potom zhoršuje plicní funkce, zvyšuje počet chronických onemocnění plic a snižuje délku života. Na částice se váže také rakovinotvorný benzoapyren.
Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (jeden mikrometr je miliontina metru). Jemné částečky o průměru do 2,5 mikrometru jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. „Jsou zhruba pětsetkrát až tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Vznikají ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory. Pronikají hluboko do dýchacího systému, v plicních sklípcích se dostávají do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním, jako jsou infarkt a mozková mrtvice,“ popsal Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Z pražských lokalit, kde dánský výzkumník měřil znečištění, na tom bylo nejhůře část odjezdové plochy autobusového nádraží na Florenci. V krychlovém centimetru vzduchu zaznamenal přes 110 tisíc ultrajemných prachových částic částic. Za bezpečnou hranici považuje Press-Kistensen 30 tisíc prachových částic v centimetru krychlovém. Nižší hodnotu v Praze ovšem naměřil pouze v parku v Šárce v místě vzdáleném asi 100 metrů od Evropské ulice. Hodnoty, které Press-Kristensen představil, naměřil toto pondělí. Na dvou místech měřil také v neděli, kdy byla koncentrace ultrajemného prachu podstatně nižší.
Hodnoty nad 30 tisíc částic na metr krychlový zaznamenal Kristensen i v dalších evropských městech, kde jejich koncentraci měřil, ovšem ve srovnání s obdobnými pražskými místy byly o čtvrtinu až polovinu nižší. Rozhodující je podle Miroslava Šuty z nevládního Centra pro životní prostředí a zdraví, které zorganizovalo Kristensenovo měření, kolik místem projíždí aut s dieselovým motorem, popř. autobusů a dodávek.
Množství ultrajemných prachových částic v Praze:
- ÚAN Florenc, odjezdy, okrajová část: 110 500 na centimetr krychlových
- Evropská na zastávce Horoměřická: 68 600 (v neděli 13 300)
- ÚAN Florenc, příjezdy: 47 650
- Wilsonova u hlavního nádraží: 46 250
- zastávka Florenc: 38 550
- ÚAN Florenc, odjezdy, centrální část: 33 500
- zeleň v Šárce 100 metrů od Evropské: 8 950 (v neděli 3 600)
Jiná města:
- Milán, Viale Bianca Maria – silniční okruh: 35 150
- Kodaň, zastávka Österbrohuset: 30 400
- Berlín, silnice za hlavním nádraží: 27 950
Podle výzkumníka jsou hodnoty částic jemného prachu v Praze důkazem problematické dopravní koncepce ve městě. „Překvapilo mě, že moderní město jako Praha stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Situaci je možné významně zlepšit také zaváděním dieselových filtrů,“ uvedl Press-Kristensen. Cestu ke zlepšení podle něj představuje také rozšíření cyklistické dopravy.
Pracovník Dánské ekologické rady měřil koncetraci ultrajemných prachových částic také v Brně. Tamní výsledky představí v pátek, ovšem podle dosavadních vyjádření je i ovzduší v jihomoravské metropoli značně znečištěné.
Český hydrometeorologický ústav zatím obvykle měří pouze pevné prachové částice PM10 o průměru do desti mikrometrů. Pro ultrajemné částice není stanoven ani imisní limit, podle Miroslava Šuty však během dvou let Evropská komise pravidelné měření ultrajemného prachu zavede. „Členské státy se na něj ale netváří příliš přívětivě, protože překračují současné limity,“ poznamenal Šuta.
