Jižní Morava, Zlínsko - Už třikrát museli obyvatelé Podhradí nad Dyjí odklízet následky velké vody. Povodí Moravy jim přesto protipovodňová opatření stále jen slibuje. V obci totiž žije jen necelých šedesát stálých obyvatel a ochranná hráz by správce povodí stála přes 50 milionů korun. Její stavba by tak prý nevyplatila.
Malé obce na protipovodňová opatření nedosáhnou
„Projekt už je hotový, pozemky se nakonec podařilo vykoupit, pak se ale udělalo ekonomické zhodnocení stavby, a nevyšlo to. Náklady by totiž byly asi 50 milionů,“ smutně podotkl starosta Podhradí nad Dyjí Oldřich Tesárek (nez.). Přestože se zatím podařilo například lépe regulovat stav hladiny nebo vybudovat krizový štáb, protipovodňové hráze okolo obce zatím nestojí. Šest desítek místních je totiž na tak nákladnou investici málo.
Přestože většina Moravy považuje za nejhorší povodňový rok 1997, v Podhradí nad Dyjí se řeka vylila z koryta až o pět let později. Znovu pak řádila ještě v roce 2006, kdy obec vytopila hned dvakrát.
O potížích s povodněmi hovoří starosta Podhradí Oldřich Tesárek (nez.) (zdroj: ČT24)
Kde se loni stavělo
Jen loni investovalo Povodí Moravy do protipovodňových opatření téměř 700 milionů korun. Tady jsou příklady, kam peníze putovaly:
Velké Meziříčí – 137 milionů korun
Znojmo – 5,4 milionu korun
Nádrž Karolinka – 92 milionů korun
Pravlov – 1,3 milionu korun
Zdroj: Povodí Moravy
Podívejte se na interaktivní mapu, kde v minulosti řádila velká voda:
„Měla tu být betonová opěrná zídka, která bude chránit severní část Tlumačova. Dál tu měly být mobilní zábrany,“ naznačil předpokládané rozmístění protipovodňových zábran starosta Tlumačova Antonín Jonášek (KDU-ČSL). Právě tato obec zažila na Zlínsku povodně v roce 1997, které zničily 21 tamních domů. Další velká voda přišla ještě v roce 2010.
Obec se roky snažila vykoupit pozemky od 152 majitelů, přes jejichž půdu má betonová hráz vést. Nedávno se jí podařilo všechny potřebné podpisy získat, administrativní kolečko ale stavbu oddaluje. Ochranu před vodou by tak obec mohla získat nejdříve za tři roky. Podobné hádky po pozemky jsou nejčastějím problémem, se kterým se Povodí Moravy setkává. Spory s majiteli oddalují stavbu hrází například také v Hevlíně na Znojemsku. Dva z majitelů pozemků nedaleko obce odmítají prodat své polnosti, radnice přitom o protipovodňové valy usiluje už od roku 2002 a stále marně.
Místo hrází mají v Rožnově jen nákresy na papíře
Stavbu hrází v Rožnově pod Radhoštěm zablokovalo před lety občanské sdružení s tím, že plánované betonové stavby naruší tamní přírodu. Město tak nestihlo v termínu požádat o dotace a obyvatelé nejohroženějšího Tyršova nábřeží jsou do dneška bez ochrany. Nyní se Rožnovští spojili s dalšími osmi obcemi. Získali tak šest milionů korun na odbornou studii, která navrhne přírodní protopovodňovou ochranu pro celý mikroregion. Jde o úpravy meandrů a další přírodní hráze. Bečva místním přidělala vrásky naposledy v roce 2010 a také o 13 let dříve.
Jaké jsou obavy Rožnovských z možných povodní? (zdroj: ČT24)
Oproti tomu v Otrokovicích na východě Moravy se protipovodňové ochrany dočkali téměř hned po záplavách v roce 1997. Dnes je objímá 15 kilometrů zdí. Po 17 letech čekání se klidného spánku dočkali také v Uherském Hradišti nebo nedalekém Starém městě, kde Povodí Moravy vybudovalo ochranu za 222 milionů korun. Nemalé investice do hrází se totiž vyplatí, v roce 1997 způsobily povodně na Slovácku škodu za dvě miliardy korun.