Plán pro zvládání povodňových rizik, který schválila vláda na konci minulého roku, měl obcím a městům pomáhat v rozvoji. Dnes se ale v případě Litovele ukazuje, že některá spíše omezuje. Město tak přišlo o desítky milionů korun, které mohlo dostat z dotačních titulů.
Kvůli novým povodňovým modelům totiž Litovel nedostala dotace na opravu sídlišť. A problémy má i s obsazením průmyslové zóny. Ta je totiž podle povodňových modelů umístěna v lokalitě, kterou ohrožuje staletá voda. Investor, který chtěl zónu obsadit, kvůli tomu nedostal potřebné stavební povolení.
Město se zařazením území do povodňové zóny ale nesouhlasí a nechalo si zpracovat revizní zprávu, podle níž zde záplava ani v případě staleté vody nehrozí. „Chceme jednat jak s ministerstvem, tak Povodím Moravy,“ řekl starosta Litovle Zdeněk Potužák (SNK).
V Litovli již také začala revitalizace dvou velkých sídlišť. Místní se dočkají nových komunikací či parkoviště. Projekt za zhruba 80 milionů korun však nyní nejspíše zaplatí město ze svého. O dotace totiž kvůli rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, které od letoška změnilo podmínky pro území v oblastech ohrožených velkou vodou, přijde, viz tabulka.
Litovli dlouhodbě chybí protipovodňová ochrana. A protože leží na několika ramenech Moravy, je celé město v záplavové zóně. O rozsáhlých protipovodňových opatřeních v ceně mnoha set milionů korun se ve městě debatuje už řadu let. Komplikují je však jednání s vlastníky pozemků.
Největší potíže působí několik desítek majitelů, jejichž souhlas je pro stavbu nezbytný. O investičním záměru Povodí Moravy jedná od roku 2006, kvůli výhradám vlastníků projekt už dvakrát přepracovalo.
Na Litovel přírodní katastrofy dopadají opakovaně. Město výrazně poškodila velká voda v roce 1997, ale například i na jaře před pěti lety. Město leží na sedmi ramenech řeky Moravy, a bývá proto nazýváno Hanáckými Benátkami.
