Karlovy Vary - Kempy u velkých přehrad v Karlovarském kraji jsou poloprázdné. Jejich provozovatelé mluví o krizi a obávají se krachu. Plovárny v sousedním Německu přitom praskají ve švech. A to hlavně díky Čechům. Počasí je podobné jako ve španělských letoviscích. Na plážích ale chybějí lidé, smutně konstatují provozovatelé kempů. Na Chebsku krachují koupaliště i velké kempy, jejich provozovatelé odhadují, že kritická bude ještě příští sezona. Jsou přesvědčeni, že malé kempy zkrachují, až pak se situace ustálí. Uzavřený letos zůstal i jeden z kdysi nejoblíbenějších kempů na Jesenické přehradě.
Zdejší chatky si lidé rezervovali i s půlročním předstihem. Stovky turistů se proháněly po vyhlášeném tobogánu. Zisky provozovatelů západočeských kempů však už tři roky dramaticky klesají. „Letos to klesne o nějakých 60 procent, loni to bylo 40 až 50 procent,“ řekl provozovatel kempu Karel Houška.
Za posledních pět let se provozovatelům kempů trojnásobně zvýšily nutné výdaje. Cizinci, kteří dělali více než 80 procent tržeb, šetří. „Cizinci už nejezdí, jako jezdívali. Těch bývalo plno,“ prohlásila provozovatelka kempu Jaroslava Spalová. Češi do kempů dál jezdí. Více šetří a není jich tolik, aby cizince nahradili. „Když jedete do chaty tady po Čechách, je to pomalu stejně náročné na peníze, jako když jedete k moři,“ konstatoval jeden z rekreantů.
České návštěvníky na německá koupaliště lákají hlavně kvalitní služby, zázemí, ale i podstatně nižší ceny. Celodenní vstupné pro dospělého je v přepočtu 65 korun. Podobné areály s bazény v Česku nabízí většinou hodinovou sazbu. „Je to srovnatelné s cenami u nás v republice a kvalita je nesrovnatelně jiná,“ řekl jeden z návštěvníků německé plovárny.
Němci mají moderní koupaliště skoro v každém větším městě do 20 kilometrů od hranic. Všechny nabízejí šatny, sprchy s teplou vodou a řadu atrakcí pro děti, jako jsou tobogány, skluzavky a skokanské můstky. Samozřejmostí jsou dnes už i české nápisy. Němci si navíc potrpí i na čistou vodu. Její kvalitu kontrolují každý den. Ani v Německu se ale plavecké areály neobejdou bez finanční pomoci. Města je ročně dotují částkou 200 až 250 tisíc eur.
