Hodonínsko – Čáp patří mezi nejsnadněji rozpoznatelné ptáky. I proto ornitologové prosí veřejnost, aby jim pomohla s jejich sčítáním. Vytvořili speciální web, kam mohou lidé nahrávat fotky a informace o čapích hnízdech ve svém okolí. Česká ornitologická společnost čápa vyhlásila ptákem roku 2014.
Na kontroly čapích hnízd chodí Jaroslav Zaňát zhruba jednou za dva týdny. Když ptáci přilétají, vyráží do přírody ještě častěji. „Jak slyším první klapání čápa, je to symbol jara,“ svěřil se Zaňát. Letos už na Hodonínsku objevil šest obsazených starších hnízd a jednu téměř zaplněnou kolonii. „Tam bylo obsazeno 12 hnízd z 15,“ dodal.
Kromě Jaroslava Záňáta se do počítání zapojilo už přes sto dobrovolníků. Právě informace od lidí mají odborníkům usnadnit pozorování čápů – nejlépe tím, že lidé budou čapí hnízdo poblíž svého domova pozorovat po celou sezonu. Ornitologové by tak nejen věděli, že čápi přiletěli, ale i to, zda se jim podařilo odchovat mláďata. „Bílé čápy ve vesnici může opravdu sledovat každý. Je spousta lidí, kteří je už teď pravidelně ve své obci na hnízdě sledují,“ lákal veřejnost David Horal z České společnosti ornitologické.
K 1. dubnu už na svá hnízda přiletěla pětina čápů, obsazených je 155 hnízd. Do letošního už 7. mezinárodního sčítání čápů se zatím zapojilo 113 lidí. Vše o sčítání čápů včetně interaktivní mapy, kam lze pozorování zapisovat, najdete na webu cap.birdlife.cz.
Přestože čápi nepatří podle vědců mezi nejohroženější druhy, jsou zajímavým ukazatelem toho, jak se svět kolem nás mění. Zatímco hnízdiště bílých čápů se kvůli změně klimatu postupně posouvají do vyšších nadmořských výšek, čáp černý zase přestává být plachým zvířetem a jeho pozorování je snazší, než v minulosti.
Čápi uletí tisíce kilometrů
Oba druhy našich čápů migrují do svých zimovišť a zpět tisíce kilometrů, do Česka se po zimě vrací ze subsaharské Afriky. Jsou ale i jedinci, kteří už tak daleko nelétají a přezimují v Evropě či Asii - například na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli. Důvodem častějšího zimování mimo Afriku mohou být globální změny klimatu a s tím související mírnější zimy. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás.
Čáp bílý uletí při cestě na zimoviště a zpět zhruba 20 tisíc kilometrů, čáp černý 10 až 14 tisíc kilometrů.
Při překonávání velkých vzdáleností se čápi pohybují především pomocí plachtění, kdy využívají teplých vzdušných proudů nad pevninou. I proto se snaží vyhýbat dlouhým letům přes otevřené moře a do Afriky míří přes úžiny – západně přes Gibraltar, na východě pak přes Turecko.
Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí po celé Evropě kromě britských ostrovů a severní Skandinávie. Dále hnízdí i v severozápadní Africe a ve střední Asii. Zimoviště má v subsaharské Africe, kde vznikla i malá hnízdní populace zřejmě z jedinců, kteří se rozhodli nevrátit do Evropy.
Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se vznést do vzduchu. Čáp potřebuje v dosahu svého hnízdiště dostatek ploch ke sběru potravy - pole, louky, pastviny a mokřady.
Čáp černý je rozšířen z centrální Evropy po sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Chybí na britských ostrovech, v Irsku a Skandinávii. Na začátku 20. století druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Početnost dnes stoupá v Bělorusku, Litvě, Polsku, Slovensku, Španělsku i v České republice, kde dnes pravidelně hnízdí stovky párů. Izolovaná hnízdní populace vznikla i v jižní Africe.
Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, ale v posledních letech zřejmě v souvislosti s nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k lidským obydlím. Dalším rozdílem proti čápům bílým je, že se víc živí rybami.
