Lidé sčítají čápy. Pomáhá jim speciální web

Hodonínsko – Čáp patří mezi nejsnadněji rozpoznatelné ptáky. I proto ornitologové prosí veřejnost, aby jim pomohla s jejich sčítáním. Vytvořili speciální web, kam mohou lidé nahrávat fotky a informace o čapích hnízdech ve svém okolí. Česká ornitologická společnost čápa vyhlásila ptákem roku 2014.

Na kontroly čapích hnízd chodí Jaroslav Zaňát zhruba jednou za dva týdny. Když ptáci přilétají, vyráží do přírody ještě častěji. „Jak slyším první klapání čápa, je to symbol jara,“ svěřil se Zaňát. Letos už na Hodonínsku objevil šest obsazených starších hnízd a jednu téměř zaplněnou kolonii. „Tam bylo obsazeno 12 hnízd z 15,“ dodal.

Kromě Jaroslava Záňáta se do počítání zapojilo už přes sto dobrovolníků. Právě informace od lidí mají odborníkům usnadnit pozorování čápů – nejlépe tím, že lidé budou čapí hnízdo poblíž svého domova pozorovat po celou sezonu. Ornitologové by tak nejen věděli, že čápi přiletěli, ale i to, zda se jim podařilo odchovat mláďata. „Bílé čápy ve vesnici může opravdu sledovat každý. Je spousta lidí, kteří je už teď pravidelně ve své obci na hnízdě sledují,“ lákal veřejnost David Horal z České společnosti ornitologické.

K 1. dubnu už na svá hnízda přiletěla pětina čápů, obsazených je 155 hnízd. Do letošního už 7. mezinárodního sčítání čápů se zatím zapojilo 113 lidí. Vše o sčítání čápů včetně interaktivní mapy, kam lze pozorování zapisovat, najdete na webu cap.birdlife.cz.

1 minuta
Ornitolog David Horal o sčítání čápů
Zdroj: ČT24

Přestože čápi nepatří podle vědců mezi nejohroženější druhy, jsou zajímavým ukazatelem toho, jak se svět kolem nás mění. Zatímco hnízdiště bílých čápů se kvůli změně klimatu postupně posouvají do vyšších nadmořských výšek, čáp černý zase přestává být plachým zvířetem a jeho pozorování je snazší, než v minulosti.  

Mapa hnízd
Zdroj: ČT24/cap.birdlife.cz

Čápi uletí tisíce kilometrů

Oba druhy našich čápů migrují do svých zimovišť a zpět tisíce kilometrů, do Česka se po zimě vrací ze subsaharské Afriky. Jsou ale i jedinci, kteří už tak daleko nelétají a přezimují v Evropě či Asii - například na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli. Důvodem častějšího zimování mimo Afriku mohou být globální změny klimatu a s tím související mírnější zimy. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás.

Čáp bílý uletí při cestě na zimoviště a zpět zhruba 20 tisíc kilometrů, čáp černý 10 až 14 tisíc kilometrů.

Při překonávání velkých vzdáleností se čápi pohybují především pomocí plachtění, kdy využívají teplých vzdušných proudů nad pevninou. I proto se snaží vyhýbat dlouhým letům přes otevřené moře a do Afriky míří přes úžiny – západně přes Gibraltar, na východě pak přes Turecko.

Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí po celé Evropě kromě britských ostrovů a severní Skandinávie. Dále hnízdí i v severozápadní Africe a ve střední Asii. Zimoviště má v subsaharské Africe, kde vznikla i malá hnízdní populace zřejmě z jedinců, kteří se rozhodli nevrátit do Evropy.

Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se vznést do vzduchu. Čáp potřebuje v dosahu svého hnízdiště dostatek ploch ke sběru potravy - pole, louky, pastviny a mokřady.

Čáp černý je rozšířen z centrální Evropy po sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Chybí na britských ostrovech, v Irsku a Skandinávii. Na začátku 20. století druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Početnost dnes stoupá v Bělorusku, Litvě, Polsku, Slovensku, Španělsku i v České republice, kde dnes pravidelně hnízdí stovky párů. Izolovaná hnízdní populace vznikla i v jižní Africe.

Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, ale v posledních letech zřejmě v souvislosti s nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k lidským obydlím. Dalším rozdílem proti čápům bílým je, že se víc živí rybami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tábory bez elektřiny a internetu mají plno. Komfort děti nehledají

O prázdninové tábory v přírodě bez většího komfortu je zájem. Ročně na ně jezdí kolem dvou set padesáti tisíc dětí. Kapacity mají zaplněné už měsíce dopředu. Podle předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka je ale důležitý správný výběr. Potvrzuje to i dětský psycholog Petr Davídek. Podle něj je dobře zvolený tábor pro děti přirozenou a hravou formou rozvoje.
před 6 hhodinami

Podmínka a peněžité tresty. Soud schválil dohody v brněnské bytové kauze

S peněžitými tresty odešli od soudu čtyři lidé obvinění z úplatkářství v korupční kauze týkající se nakládání s obecními byty v Brně. Jednomu z odsouzených soud navíc uložil ještě podmínku. Na trestech se dohodli se žalobcem. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Michal Losa. Kauza z loňského dubna se podle médií týká městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Tři pachatelé v dohodě o vině a trestu prohlásili, že spáchali trestný čin podplácení, čtvrtý uvedl, že pomáhal při přijetí úplatku.
před 11 hhodinami

Prudký déšť uvěznil lidi v podzemí Moravského krasu, slanili k nim hasiči

Skupina osmi lidí v neděli v podvečer uvázla kvůli prudkému dešti v podzemní ferratě v Ostrově u Macochy. Na místo ihned vyrazili hasiči i záchranáři. Po příjezdu bylo dle mluvčího hasičů zřejmé, že nikdo není zraněný a lidé se budou schopni za jejich asistence dostat z jeskyně sami. Vyškolený lezec tedy slanil dolů, aby se skupinou lidí navázal kontakt a ve spolupráci s dalšími členy lezeckých skupin jim pomohl dostat se na povrch. Zásah trval asi hodinu, na místě byl i policejní vrtulník. Po vyproštění se členové skupiny dostali do péče záchranářů, všichni ovšem vyvázli bez zranění.
před 13 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 17 hhodinami

Lidé platí za bydlení ve staré továrně na Chrudimsku, dle starosty je to obchod s chudobou

Desítky lidí v Chrasti na Chrudimsku žijí podle úřadů v nebezpečném areálu staré továrny. Radnice sice už před měsícem nařídila jednu z tamních budov vyklidit, nájemníci ale zůstávají a zatím nikdo neví, kam s nimi. Věcí se zabývá i policie.
před 17 hhodinami

Církev se zbavuje desítek kostelů. Nemá na opravy

Církev nabízí obcím do majetku opuštěné kostely. Jen v Libereckém kraji je jich na šest desítek. Zájem o zchátralé památky mají především menší obce, kde tvoří většinou hlavní dominantu. Radnice, které se rozhodly objekty převzít, v nich chtějí vybudovat například komunitní a společenská centra.
13. 7. 2025

Herkules přemůže Otáčivé hlediště

Výpravná hudební inscenace Herkules bude letošní premiérou na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Poprvé před diváky předstoupí mytický silák 12. července. Představení souboru Malého divadla doplňují písně Davida Hlaváče a spolupráce se studenty DAMU.
12. 7. 2025

Téměř tisícovka řopíků už změnila majitele i účel

Přes devět stovek takzvaných řopíků, které měly chránit Československo v době před druhou světovou válkou, má nové majitele. Bývalé bunkry slouží novým majitelům nejen k rekreaci, u Vratěnína na Znojemsku stojí na řopíku útulna pro turisty, na několika místech vznikla muzea. V červenci armáda vypsala další výběrové řízení na prodej nepotřebných pozemků a bunkrů.
12. 7. 2025
Načítání...