Kvůli heřminovské přehradě padá první dům, následovat budou desítky dalších

Nové Heřminovy (Bruntálsko) – První dům ustoupí plánované přehradě na řece Opavě, kterou chtějí vodohospodáři postavit v Nových Heřminovech. Začala jeho demolice, v nejbližších dnech budou následovat další. Do konce roku chce Povodí Odry, které bude přehradu stavět, zbourat tři objekty. Celkem chce povodí zbourat více než tři desítky budov.

Jako první poslalo Povodí Odry demoliční dělníky k rodinnému domu, který majitel pronajímal. Podle starosty Radka Sijky byl v havarijním stavu. Mluvčí vodohospodářů Čestmír Vlček doplnil, že letos nechá povodí zbourat ještě další dva heřminovské domy. Celkem potom podle něj musí kvůli přehradě zaniknout 12 trvale obývaných domů, 21 rekreačních objektů a čtyři zemědělské areály. Většina potřebných objektů je vykoupená, ačkoli v nich ještě obyvatelé mohou zůstávat. „Zatím plánujeme demolici pouze staveb, které jsou opuštěné. Pokud bývalí majitelé zatím chtějí zůstat, mohou. Máme to jako uživatelské břemeno zaneseno i ve smlouvách,“ poznamenal Čestmír Vlček. Asi desetinu pozemků se vodohospodářům nedaří vykoupit, majitelé své domy prodat odmítají.

Starosta Sijka, který je odpůrcem stavby přehrady, vodohospodáře kritizoval za to, že povodňovou ochranu začali připravovat právě demolicemi. „Povodí by mělo dělat něco pořádného. Třeba úpravy v korytě, na které čekáme 15 let,“ podotkl starosta.

Stavební firma začala 16. října s přípravnými pracemi před demolicí první nemovitosti v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Ustoupit musí plánované přehradě.
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Přehrada Nové Heřminovy má chránit před povodněmi část Krnovska a Opavska. Povodí Odry připravuje stavbu od roku 2009, nic na tom nezměnilo ani heřminovské referendum, kterým občané vyzvali vedení obce, aby proti stavbě bojovalo všemi prostředky. Starosta Radek Sijka nedávno upozornil, že bude stavbu co nejvíce zdržovat. Například chce zabránit zanesení vodního díla do obecního územního plánu. „Podle našeho názoru nemusíme do plánu zanést něco, co by zhoršilo kvalitu života v obci. Vnímáme to jako naši poslední zbraň,“ řekl starosta. Mluvčí vodohospodářů je ale přesvědčen, že stavba může začít i tak. „Bylo by sice ideální, kdyby přehrada byla v územním plánu obce. Stavět ale budeme moci,“ řekl Vlček.

Kritici přehrady, mezi kterými je kromě obyvatel obce také Hnutí Duha, poukazují mimo jiné na to, že při posuzování vlivu stavby na životní prostředí se nikdo nezabýval jinými možnými protipovodňovými opatřeními. Studie EIA pracovala pouze s tzv. nulovou variantou a možnostmi menší či větší přehradní nádrže. „Proces posuzování vlivu na životní prostředí má ale podle zákona být zpracován pro několik variant a z nich má vybrat tu, která životní prostředí poškodí nejméně. My jsme přesvědčeni, že šetrnější varianty řešení existují, jen se jimi ministerstvo ani projektant nezabývali,“ uvedl poté, co ministerstvo životního prostředí studii schválilo, Ivo Dokoupil z Hnutí Duha. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko loni, stavbě však dalo 48 podmínek, které se týkají ochrany přírody, ale i heřminovských památek či přeložení státní silnice I/45.

Nová vodní nádrž zaplaví 6,5 tisíce metrů čtverečních, maximálně zadrží přes 16 tisíc metrů krychlových vody. Před velkou vodou by měla chránit především Krnov a obce Brantice a Zátor. Vláda schválila tzv. menší variantu přehrady, která nepočítá s úplným zaplavením obce Nové Heřminovy. Schválený harmonogram počítá s tím, že do roku 2016 by měly být vykoupeny všechny dotčené pozemky a vydáno územní rozhodnutí. Heřminovský starosta je však přesvědčen, že bude moci stavbě bránit nejméně do roku 2020, kdy obec bude muset sjednotit svůj územní plán s krajskými zásadami územního rozvoje, v nichž přehrada je.

Jak šel čas s projektem přehrady v Nových Heřminovech

  • 1923 - První projekt přehrady v Nových Heřminovech.
  • 1960 - Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.
  • Počátek 90. let - Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavuje, klesá poptávka po vodě. V obci úředníci povolují stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.
  • 1994 - Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.
  • 1997 - Po povodni přijel do obce tehdejší ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty DNES prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.
  • 1999 - Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt - přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.
  • 2001 – Studie ministerstva zemědělství: „V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná,“ uváděla studie.
  • 19. června 2003 - Moravskoslezský kraj doporučil zatopení obce Nové Heřminovy.
  • 12. března 2004 - Petici proti zaplavení obce s více než 4 000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na ministerstvo zemědělství. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.
  • 21. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce.
  • Obyvatelé Nových Heřminov se v roce 2008 v místním referendu postavili proti přehradě, stejně tak se vyjádřilo i vedení obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na severu Čech se může večer tvořit ledovka

Na severu Čech se může v sobotu večer při mrznoucím mrholení nebo dešti tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Během noci riziko mrznoucích srážek pomine.
před 36 mminutami

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 2 hhodinami

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 4 hhodinami

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 4 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 5 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 15 hhodinami

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
před 15 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 15 hhodinami
Načítání...