Kroměříž – Tak jako po svém vzniku v 17. století bude vypadat kroměřížská Květná zahrada po rekonstrukci, jejíž hlavní část nyní začíná. Zahrada stárne a UNESCO, na jehož seznamu je zapsána, ji považuje za jednu z nejvíce ohrožených světových památek. Připraveno je vysazení nové zeleně, oprava cest a vodních toků a také obnova prvků, které v průběhu staletí ze zahrady zmizely.
Co nejpodobnější své rané podobě má být podle záměru kroměřížských odborníků Zámecká zahrada. Proto během její obnovy znovu vytvoří prvky, o které v minulosti přišla, a naopak odstraní většinu pozdějších úprav. Návštěvníci se mohou těšit třeba na to, že se do zahrady vrátí Pstruží rybníky. Archeologové při svém pátrání v parku odhalili dobře zachovanou konstrukci jednoho z nich. „Původní konstrukce bude po obnově doplněna o prvky, které zmizely, jako je třeba kamenná balustráda,“ potvrdila před časem specialistka na historickou zeleň Lenka Křesadlová.
Ožije Pomerančová i Holandská zahrada
Jedna z etap proměny zahrady počítá také s oživením Pomerančové a Holandské zahrady, které na počátku 18. století vznikly jako samostatné celky uvnitř Květné zahrady. V Pomerančové zahradě, jak název napovídá, zahradníci do volné půdy zasadili citroníky a pomerančovníky. Bylo unikátem, aby se ve střední Evropě pěstovaly subtropické plodiny jinde než v květináčích. „V Holandské zahradě se pěstovaly velmi vzácné cibulovité rostliny, jako jsou narcisy a tulipány, které bylo ve druhé polovině 17. století zvykem dovážet z Holandska,“ doplnil koordinátor projektu obnovy Květné zahrady Ondřej Zatloukal.
Do Holandské zahrady se vrátí také zaniklá Neptunova fontána. „Socha se nám naštěstí zachovala, takže bude potřeba vytvořit jenom bazén. A to nebude velký problém, protože máme poměrně přesnou rytinu s detailem,“ podotkla Křesadlová. Obnovy se dočká i ptáčnice s bazénem a zpátky se vrátí také replika Králičího kopce, který v průběhu století zanikl. Rozsáhlá obnova za 300 milionů korun má skočit zhruba za rok a půl.
Foucaultovo kyvadlo už je po opravě zpátky v zahradě
Do rotundy v Květné zahradě se už na konci října vrátilo také nově zrekonstruované Foucaultovo kyvadlo. Ve středu rotundy se kyvadlo otáčelo od roku 1908, kdy je tam zavěsil gymnaziální profesor František Nábělek. Třicet kilogramů vážící kyvadlo demonstruje otáčení Země kolem své osy.
Květná zahrada patří spolu s Podzámeckou zahradou, v níž také probíhá obměna, k zahradám Arcibiskupského zámku. Hlavní část Květné zahrady vznikla mezi lety 1665 až 1675 podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally.
Částečně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na druhé straně už ale odráží francouzský barokně klasicistní styl, v němž byly vytvořeny například zahrady ve Versailles. Květná zahrada je dnes prakticky jediným takto komponovaným celkem v Evropě. Ani pozdější úpravy zahradě neubraly původní atmosféru.
Květná zahrada je spolu s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem od roku 1998 zapsaná na seznamu UNESCO.
