Kuchařky bez domova otevírají na Smíchově veganské bistro

Nahrávám video

Nemají domov, ale umí vařit. Bezdomovkyně otevírají v Praze na Smíchově vlastní veganské bistro, které bude fungovat jako sociální podnik. Každý všední den budou vařit obědy pro veřejnost, časem chtějí rozvážet obědy i do několika firem. Jídlo bude zdravé a cenově dostupné.

„Mám stálou práci. Zaplatím dluhy a budu moci normálně žít,“ slibuje si od nové příležitosti kuchařka bez domova Eva Kundrátová. „Vařila jsem pro čtyři děti,“ usmála se při otázce, jak bohaté má zkušenosti s vařením.

Vyučená malířka porcelánu se za prací přestěhovala do Prahy. Na ulici strávila přes tři roky poté, co její předchozí zaměstnavatel nabral nové lidi a jí se nepodařilo najít novou práci. Nyní již rok bydlí na ubytovně a na nové povolání se těší.

V bistru se celkem uplatní sedm žen, které jsou v sociální tísni. Čtyři z nich budou pracovat na hlavní pracovní poměr, zbylé brigádničit. Prošly školeními s profesionály a některé z nich jsou samy vyučenými kuchařkami. Budou se podílet i na rozhodovacích procesech a chodu podniku.

Bistro šetrné k přírodě

Provozovatelem bistra je organizace Jako doma, která se věnuje ženskému bezdomovectví. „Bavili jsme se se ženami bez domova o tom, co by rády dělaly. Ukázalo se, že téma práce je velmi problematické. Vařit ale umí skoro každý, nebo se to dá naučit,“ vysvětlila manažerka organizace Lenka Vrbová, proč se otevírá právě bistro.

Prostory, které chce využít i k promítání, přednáškám a debatám o sociálních tématech, dostala organizace Jako doma od Prahy 5 do pronájmu za symbolickou korunu. Sama je zrekonstruovala a vybavila. Náklady byly asi tři miliony korun. Peníze pocházejí z darů, od nadací i z fondů Evropské unie.

Interiér jídelny a zařízení je z recyklovaných materiálů. Třeba skleničky se vyráběly z použitých lahví. K šetrnému chování personál vyzývá i zákazníky a zákaznice. Prosí je, aby si s sebou nosili vlastní plastové krabičky či jiné nádoby, pokud budou chtít jídlo zabalit s sebou.

Organizace Jako doma vznikla v roce 2012. Zaměřila se na ženy bez domova. Nevztahuje se k nim jako ke klientkám, kterým by nabízela služby, ale jako k partnerkám. Projekt Kuchařky bez domova byl zahájen v létě 2013. Vaření pomáhá ženám bez stálého bydlení odrazit se od sociálního dna a vrátit se do běžného života. Cílem ja taktéž pozměnit postoj veřejnosti k lidem v nouzi.

Důstojná mzda

Cílem projektu bylo, aby měly kuchařky důstojnou mzdu. Pobírat budou 15 tisíc korun čistého. „Je to důležité i proto, že většina z nich má dluhy. Mohou vstoupit do oddlužení a mají šanci se jich zbavit. Většinou jim pak zbyde 9 tisíc,“ vysvětlila manažerka. Případný výdělek bistra půjde na další aktivity Jako doma. „Rády bychom rozjely komunitní centrum pro ženy bez domova,“ přiblížila Vrbová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 7 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 20 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.