Brno - Protiatomový kryt pod brněnským Špilberkem se brzy otevře návštěvníkům. Do zápůjčky ho totiž od města získali historičtí nadšenci, kteří jej chtějí proměnit v expozici. Podzemní prostory měly původně sloužit jako protiletecký bunkr.
„Podzemí pod Špilberkem vzniklo pravděpodobně během druhé světové války, kdy ho vykopali Němci, aby ochránili své obyvatele,“ začal vyprávět historii protiatomového krytu historik Pavel Paleček. Ten byl totiž původně protileteckým bunkrem a až po roce 1959 se z něj stal úkryt proti zbraním hromadného ničení pro politické prominenty.
Těch by se do jednoho z nejlépe vybavených krytů v republice vešlo asi pět set a vydrželi by v něm až tři dny. Kryt 10 Z totiž má patnáct set metrů čtverečních a sedmdesát místností. „Pokud by ale atomová bomba vybuchla v blízkosti Brna, tak by je nemohl ochránit. Nestihli by sem totiž ani doběhnout,“ upozornil Paleček.
Přestože prostory svůj účel nikdy plnit nemusely, stále zůstávají objektem civilní ochrany. „Máme za úkol udržovat technologii v udržitelném stavu. Kryt by sloužil jako záloha při krizi,“ vysvětlil historik.
Záložní protiatomový kryt se mění v expozici
Než ale taková situace nastane, do krytu zamíří návštěvníci. Skupina historických nadšenců začala totiž s jeho úpravou a plánuje tu otevřít interaktivní expozici. „Rádi bychom, aby lidi v něm viděli něco o historii Brna, aby to byl zážitek a aby ty informace získávali prostřednictvím audiovizuálních efektů,“ shrnul plány do budoucna Paleček.
K tomu využijí i internet, který je do bunkru zaveden přes historické telefonní linky. Těch je tam rovnou osm set, které kryt propojovali se zbytkem Česka. „Zprovoznit se nám podařilo ale pouze jedinou,“ dodal historik. V krytu je i historicky zřejmě první kancelářský open space v Brně. Vznikl v roce 1959 a byl určený pro písařky velitelského štábu.
Autoři vznikající expozice ji chtějí postupně doplňovat i dalšími dobovými předměty. Na úplné dokončení jim zatím chybí peníze, první zkušební prohlídky ale plánují už o letních prázdninách.
