Praha - V kryptě pro dobrodince pod loretánským kostelem Narození Páně v Praze byly objeveny dosud neznámé nástěnné malby ze 17. století. Veřejnost je od dnešního dne může vidět na výstavě Ars moriendi - Loretánské krypty. Expozice v patře loretánského ambitu seznámí návštěvníky také s pohřebními zvyklostmi v řádových kryptách kapucínů. Prostor krypty s malbami nelze zpřístupnit. Návštěvníci výstavy, která potrvá do konce září, ale budou moci vstoupit do trojrozměrného modelu, který byl pro tuto příležitost vytvořen.
Pod kostelem se našly unikátní barokní fresky s motivy smrti a vzkříšení. Pocházejí z roku 1664, vytvořeny byly zvláštní technikou chiaroscura, tedy v odstínech černé a šedé barvy. „Jejich autor, snad kapucínský řádový malíř, pracoval podle vlámských a holandských grafických vzorů na objednávku tehdejší patronky Lorety Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové. Předlohou hlavní scény Vzkříšení Lazara se stal známý Rembrandtův lept, který později inspiroval řadu umělců napříč staletími až po van Gogha. Loretánská freska je pozoruhodná právě tím, že je velmi ranou reakcí na Rembrandtovo dílo a vznikla ještě za jeho života,“ uvádí na svém webu Loreta Praha.
- Freska sedícího skeletona s kosou zdroj: Pražská Loreta
- Freska na klenbě krypty: Mors Imperator zdroj: Pražská Loreta
Součástí expozice bude i projekce dokumentárního filmu z průběhu otevření krypty, vystavena bude také fotodokumentace a výsledky restaurátorského průzkumu maleb. Výstava ale slibuje i další zajímavé exponáty související s pohřební praxí v Loretě - například soubor barokních pohřebních textilií nebo několik dosud nevystavovaných ostatkových křížů z Loretánského pokladu. Příchozí se seznámí s pohřebními zvyklostmi v řádových kryptách kapucínů, z brněnské krypty byla pro tuto příležitost zapůjčena malovaná víka barokních rakví, portréty a erby donátorů, kteří u kapucínů našli místo posledního odpočinku.
Pražská Loreta je nejen architektonická památka proslulá svojí zvonkohrou, ale také barokní poutní místo, jehož proslulost lze v rámci města srovnat snad jedině s věhlasem milostné sošky Jezulátka. Položením základního kamene Svaté Chýše v roce 1626 započala historie poutního místa. O Loretu i o poutníky pečují řeholníci řádu menších bratří kapucínů.
