Cínovec (Teplicko) – Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách ožívají. Podle ekologů se provedená opatření osvědčila, v rašeliništích se například zvedla hladina vody. Obnovu rašeliniště U Jezera dokončili ze společných zdrojů stát, kraj, ekologické organizace a jako sponzor i společnost přepravující plyn loni na podzim.
Kdysi bývaly Krušné hory jednou z nejvýznamnějších rašeliništních lokalit v českých zemích, postupně se to ale změnilo. Lidé, kteří se v horách usadili, rašeliniště odvodnili, a tak na horách zůstal jen zlomek původního počtu. Teď zase začínají vznikat, mimo jiné i proto, aby pomáhala s ochranou nížin před záplavami – dokážou totiž zpomalit odtok vody z přívalových srážek. „Rašeliniště mají v krajině řadu funkcí, jako je udržování mikroklimatu či zadržování vody,“ poznamenal Ondřej Volf z občanského sdružení Ametyst, které provádělo práce na obnově obou rašelinišť.
Při obnově rašelinišť dostaly odvodňovací kanály dřevěné přehrážky, díky kterým se neodplaví sedimenty. Na Cínoveckém hřbetu jich museli ekologové vybudovat 150, v lokalitě U Jezera na 60. „Cílem je, aby se na odvodněných rašeliništích zpomalil odtok povrchové vody, zvedla hladina spodní vody, aby se tam vrátila vlhkomilná vegetace a obnovily se biotopy pro vzácné druhy,“ uvedla koordinátorka projektu obnovy krušnohorských rašelinišť Lenka Vokasová z Institutu aplikované ekologie Daphne.
Obnovená rašeliniště mají celkovou plochu asi 50 hektarů. Ekologové chtějí v práci pokračovat na dalších místech. Brzy tak vzniknou staronová rašeliniště například v okolí Hory Svatého Šebestiána na Chomutovsku.
