Skoro každý krkonošský kopec je v současnosti svázaný dráty, které ulehčují lidem cestu na vrcholy hor i dolů. Úplně tím změnily tvář hor, miliony lidí kvůli nim každý rok přijíždějí a dávají obživu třiceti tisícům Čechů. Dokonce kvůli nim vznikla i nová řemesla.
Nejrůznější lanovky a vleky dnes bereme jako samozřejmost. V pohybu jsou v zimě i v létě. Pozornost ale budí především ty nejkurióznější případy. Úplně první pokusy s lanovými dráhami přinesla jubilejní zemská výstava v Praze v roce 1891, která představila pozemní dráhy na Letnou a Petřín. Od té doby se Česko vypracovalo málem na lanovkovou velmoc.
Na úplný vrchol
Až v letech 1949 a 1950 dobyla lanová dráha i nejvyšší českou horu Sněžku. V extrémních podmínkách nakonec fungovala celých třiašedesát let. „Postavit lanovku, a zvlášť na Sněžku, bylo velice složité, ale jednalo se spíš o přípravné období během projektu a dlouhého stavebního řízení,“ uvedl náčelník lanovky na Sněžku Jiří Martinec.
Teprve předloni nahradila starý model nová lanovka, kterou pořídili za tři sta milionů korun. Do dalších lanových drah se dál investuje. Jen během letošního roku se utratilo více než tři sta padesát milionů.
Pohodlí kabinky
V Krkonoších rovněž vyrostla první kabinková lanovka ve střední Evropě. Jezdila od roku 1928 až do roku 1980 na Černé hoře. Za tu dobu vyvezla na vrchol nejen skoro deset milionů lidí, ale i jedno terénní auto a jednoho koně.
Za posledních šedesát let se v Česku postavilo více než sedm set lanovek. Pro Jana Vojtěcha, který se živí jako stavitel lanovek, to je velká příležitost. „Mám firmu, která se zabývá splétáním ocelových lan,“ upřesnil Vojtěch. Ocelové dráty musí kroutit ručně. „Stroj na to není, zdá se, že na to nejspíš nikdy nebude,“ dodal. Díky své zručnosti a znalostem si ho zvou od Libanonu až po Aljašku.
