Vlastivědné muzeum v Olomouci otevře ve čtvrtek výstavu k 500. výročí první známé písemné zmínky o olomouckém orloji. Expozice je umístěna v největším výstavním sále svaté Kláry. Návštěvníci uvidí umělecké i technické součásti orloje z různých etap jeho vývoje, kromě toho i obrazové, písemné doklady z minulosti této památky. Chybět nebude ani takzvaný Fabriciův astroláb: astronomický číselník, který byl na orloji déle než tři sta let.
Na výstavě, ke které vyšla i publikace, bude k vidění více než dvě stě exponátů, to hlavní pochází přímo ze sbírek Vlastivědného muzea Olomouc. Obrazové podklady pro starší dějiny orloje poskytl Okresní archiv v Olomouci a zapojilo se i Muzeum umění.
„Muzeum umění má dobře zastoupené novější období, jak výzdobu malíře Jana Köhlera, tak pozůstalost Karla Svolinského s velkým množstvím návrhů, skic a studií malířských zobrazení současného orloje,“ řekl autor výstavy Radim Himmler.
Tak velkou výstavu věnovanou olomouckému orloji mohli lidé vidět naposledy v roce 1985. Za tu dobu získali badatelé nové informace ze zahraničí, na výstavě tak nechybí ani srovnání s dalšími orloji v Evropě.
Fabriciův astroláb
Podle Himmlera bude jedním z největších lákadel takzvaný Fabriciův astroláb. Jedná se o astronomický číselník, který byl na orloji od roku 1574 až do roku 1895. Nechybí ani kalendářní deska na léta 1746 až 1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898.
Orloj v Olomouci se mnohokrát změnil a některé návrhy zůstaly jenom na papíře. „K vidění jsou i malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů, jako byli Jan Kryštof Handke, Richard Bitterlich, Jano Köhler či Karel Svolinský,“ doplnil autor.
Polibek socialistického realismu
Olomoucký orloj je technickou i uměleckou památkou. I když první písemná zmínka o něm pochází z roku 1519, je součástí budovy radnice zřejmě už od první poloviny 15. století. Orloj byl několikrát přebudováván a změna několikrát mezi Olomoučany vzbudila emoce.
Například v 16. století se do přestavby složitého orloje pustil všestranně talentovaný učenec, matematik a botanik Paulus Fabricius. Současnou podobu získal od Karla Svolinského v 50. letech 20. století poté, co byl poškozen za druhé světové války. Tato podoba orloje má dodnes řadu kritiků, podle kterých je dílo poplatné době svého vzniku.
- Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří čtrnáct metrů vysoký výklenek s lomeným obloukem. Dnešní podoba z 50. let 20. století je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor Karel Svolinský folklorní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách postavy představitelů pracující třídy.
- (Zdroj: tourism.olomouc.eu)
