Kotlíkové dotace táhnou. Firmy nestíhají vyrábět

Lidé se před nadcházející topnou sezonou snaží vybavit domácnosti takzvanými ekologickými kotly. Firmy už zaznamenaly vysoký růst poptávky. „Ten je až dvojnásobný v porovnání s jinými obdobími,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková.

Například v jedné z bohumínských společností, která se zabývá výrobou kotlů, museli přijmout 100 agenturních zaměstnanců. „Přesto zde chybí slévači a taviči, firma obecně postrádá odborníky ze všech hutních oborů,“ uvedla Pavla Daňková.

Nahrávám video
Kotlíkové dotace
Zdroj: ČT24

V Moravskoslezském kraji už lidé vyměnili na 4000 neekologických kotlů. Částka 500 milionů korun, které pro tyto účely uvolnilo ministerstvo životního prostředí, již byla zcela vyčerpána.

„Na 500 dalších žádostí přitom čeká na dotace,“ doplnila Pavla Daňková, podle níž zbývajících 71 milionů doplatí kraj ze svého rozpočtu. Se státem se totiž zástupci kraje na výplatě další části dotací v předčasném termínu nedohodli.

  • Podle ostravského náměstka pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka (ČSSD) ke zlepšení ovzduší nestačí jen samotná obměna kotle, ale důležitou roli hraje i jeho následná údržba či používání kvalitního paliva. Přesto se domnívá, že výměna starých kotlů pomůže postupnému snižování emisí z lokálního vytápění domácností. Podle Havlíka z výpočtů ministerstva životního prostředí zveřejněného v loňském roce vyplývá, že díky obměně kotlů z let 2012 až 2015 se v kraji podařilo snížit například emise benzo(a)pyrenu o zhruba 70 kilogramů, což je více, než vyprodukoval těžký průmysl v Moravskoslezském kraji za celý rok 2013.

První výzva na takzvanou kotlíkovou dotaci odstartovala v kraji začátkem února 2012. Do roku 2014 pak bylo vyhlášeno dalších šest výzev, poslední byla ukončena loni v dubnu. Žadatelé pak měli ještě dalších devět měsíců na samotnou výměnu kotlů a předložení podkladů.

Nejvíce vyměněných kotlů bylo v největších městech kraje, jako jsou Ostrava, Opava či Frýdek-Místek. V některých obcích se v uplynulých letech podařilo vyměnit i více než polovinu starých kotlů. Například Bohumín na Karvinsku začal lidem poskytovat bezúročné půjčky, které jim mají usnadnit výměnu neekologického kotle za nový, šetrnější k životnímu prostředí.

Stát chce do roku 2020 vložit do výměny starých kotlů na 1,5 miliardy korun. Zbývá tak proinvestovat ještě přibližně jednu miliardu.

  • Domácnost může na výměnu kotle získat 70 až 80 procent nákladů z maximální částky 150 000 korun. Výše dotace je odstupňovaná podle typu kotle. Dalších pět procent je zvýhodnění pro obce s překročenými imisními limity, kterých je v kraji většina. Pětiprocentní příspěvek přislíbil i Moravskoslezský kraj a další podporu slíbily desítky měst a obcí v regionu. Některé navíc lidem začaly nabízet právě i půjčky tak, aby pro ně výměna kotle byla dostupnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 3 hhodinami

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 16 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026
Načítání...