Praha - Zdravotní pojišťovny přestanou platit lázeňské pobyty takzvaně „na křížek“, tedy v plné výši. Pacienti budou nuceni hradit si ubytování, stravu i některé procedury. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje úsporu poloviny ze tří miliard, které se ročně platí za lázeňskou péči. Škrty mají postihnout především malé léčebné lázně, jako jsou Jáchymov, Třeboň, Teplice a dalších asi čtyřicet míst. Tam mají podíl „křížkařů“ od 65 do 95 procent. Za běžný třítýdenní pobyt si tam budou muset pacienti připlácet v průměru 11 tisíc korun.
„Kde to nebude plně medicínsky nutné, předpokládáme, že některé procedury budou z plně hrazené péče převedeny do příspěvkové,“ řekl pro ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha odhaduje, že pokud stát přestane platit polovinu pobytů, projeví se to poklesem zhruba čtvrtiny celkových výnosů.
Z celkového počtu pětadvaceti tisíc lůžek může být podle některých odhadů v lázeňských sanatoriích ze dne na den nadbytečných asi pětina. Ne všechna se podaří obsadit zahraničními samoplátci. Podle některých ekonomických prognóz bude propad v příjmu sanatorií řádově miliardový, stát tím přijde o daňový výnos a města o lázeňský poplatek. „Samozřejmě bychom asi nemuseli dostát všem záměrům třeba v investicích,“ soudí třeboňský starosta a prokurista místních lázní Jiří Houdek (KDU–ČSL).
V souvislosti s omezením provozu můžou ztratit práci až dvě tisícovky zaměstnanců balneoprovozů a dalších služeb. „Na jedné straně ušetří ministerstvo zdravotnictví, na druhé straně ale dojde k výdajům pro ministerstvo práce a sociálních věcí při podpoře nezaměstnaných,“ popisuje možná rizika Lena Mlejnková z Vysoké školy ekonomické v Praze.
