Končí výzva na kotlíkové dotace. Domkařům v Ostravě přispěje i kraj a město

Posledním zářijovým dnem končí možnost krajů požádat pro své obyvatele o dotace na výměnu starých kotlů za nové. Peníze z Evropské unie rozděluje ministerstvo životního prostředí. V první vlně jde o tři miliardy. Největší zájem je ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, kde kotlíkové dotace v roce 2012 začaly.

Do Moravskoslezského kraje by mělo jít v první vlně téměř 470 milionů. Výše dotace se bude pohybovat mezi sedmdesáti a pětaosmdesáti procenty z ceny kotle. Nemusí se jednat jen o nízkoemisní kotle na pevná paliva, ale také o kotle plynové či tepelná čerpadla. Výše podpory bude odstupňována podle typu kotle, například v případě využívání biomasy je nejvyšší. Pětiprocentní výhodu budou mít obyvatelé oblastí, kde jsou překračovány limity znečištění ovzduší. Maximální částka, jakou mohou majitelé domků získat, je 127 500 korun.

V Ostravě je šance získat i stoprocentní dotaci

Domkaři z Ostravy mohou ale obdržet i stoprocentní náhradu. Pět procent z pořizovací ceny kotle jim chce přidat Moravskoslezský kraj, deset procent i město Ostrava. Shodli se na tom radní, záměr musí ještě schválit zastupitelstvo. „Jsme si vědomi, že lokální topeniště jsou významným zdrojem znečištění. Chceme proto motivovat obyvatele k urychlené výměně kotlů,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO.

Výměnu kotlů povzbuzují dalšími dotacemi i jiné radnice. Například v Klimkovicích, kde už má nové vytápění polovina obyvatel, hodlá radnice žadatelům přispět patnáci tisíci korunami. Místostarosta Jakub Uncka si však myslí, že zájem nebude moc velký. „Tentokrát to bude složitější, protože kotel už nestojí devadesát tisíc, ale i s instalací a dalšími věcmi se cena pohybuje kolem dvou set tisíc, což je pro mnoho lidí příliš mnoho,“ obává se Uncka. 

Rozdělování peněz by mohlo začít ještě letos

Rozdělování dotací konkrétním žadatelům by mohlo začít na podzim.  „Předpokládám, že by to mohlo být v průběhu listopadu, nejpozději však v prosinci,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík z ČSSD.

Ministerstvo chce v první vlně rozdělit tři miliardy korun. Peníze by měly stačit na výměnu kotlů pro dvacet tisíc domkařů. Do roku 2020 by měly následovat další dvě výzvy na stejnou částku. Celkem by dotace ve výši devět miliard měly pokrýt přechod na ekologické vytápění pro osmdesát tisíc domácností. Podle odhadu ministerstva životního prostředí je však potřeba v celé zemi vyměnit celkem 350 tisíc kotlů.

Do špatně izolovaného domu dotace nepůjde

Česká republika se dlouhodobě potýká se znečištěným ovzduším. Hlavně na Ostravsku a Ústecku jsou pravidelně překračovány povolené limity a Česko kvůli tomu čelí kritice Evropské komise. Z lokálních topenišť pochází podle ministerstva až 90 procent emisí karcinogenního benzo(a)pyernu a téměř 40 procent emisí prachu. „Na celkovém znečištění ovzduší polétavým prachem se lokální topeniště podílejí 38 procenty,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Oproti předchozím rokům, kdy podmínky dotací na kotle určoval stát a kraj, se musí žadatelé přizpůsobit evropským požadavkům. A podmínkou Evropské komise je, aby domy příjemců splňovaly takzvanou energetickou účinnost. „Pokud nebude v energetickém průkazu budovy vyznačena minimálně třída C, bude nutné s výměnou kotle provést například izolaci oken, zateplení stropu, sklepa nebo půdy,“ doplnil Brabec. Na to mohou lidé čerpat z dotace až dvacet tisíc korun.

  • Do roku 2020 rozdělí ministerstvo do krajů ve třech vlnách 9 miliard korun. Stačit by měly pro výměnu starých kotlů za nízkoemisní pro až 80 tisíc domácností.
  • Státní podpora dosáhne maximálně 85 procent z pořizovací ceny nového kotle - nejvýše 127,5 tisíce korun.  Podmínkou je nízkoemisní zařízení i energetická účinnost vytápěného domu. Pětiprocentní výhodu budou mít lidé z lokalit, kde jsou překračovány limity znečištění ovzduší.
  • První kotlíková dotace byla vyhlášena 1. února 2012 v Moravskoslezském kraji. Lidé o ni projevili hned první den obrovský zájem. Deset milionů dal kraj, deset ministerstvo.
  • Lokální topeniště se podle ministerstva životního prostředí podílí na celkovém znečištění ovzduší v zemi 38 procenty.

Na kotlíkové dotace naváže program Nová zelená úsporám. Ten umožní získat další podporu na zateplení domu nebo pořízení nového tepelného zdroje. Ministerstvo také zpřísňuje podmínky pro vytápění domácností. Od roku 2022 nebude vůbec dovoleno topit ve starých kotlích první a druhé emisní třídy. Od roku 2014 budou na trhu povoleny jen kotle třetí a vyšší třídy, o čtyři roky později už jen zařízení čtvrté třídy. Ministerstvo  také  prosazuje, aby od roku 2017 byly možné kontroly domácností, které topí neekologicky.

Podle ministerstva životního prostředí mají o kotlíkové dotace zájem všechny kraje. Největší částku žádá Středočeský kraj. Poprvé se přihlásil i Kraj Vysočina, který chce 239 milionů na 1600 kotlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 5 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 6 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 17 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...