Koncentrační tábor v centru Prahy připomíná nacistickou mstu za Heydricha

Praha – Maketa nacistického koncentračního tábora, která vyrostla v centru Prahy, je ode dneška přístupná veřejnosti. Návštěvníky uvnitř nečeká smrt, ale příběhy lidí, kteří se ocitli ve skutečných nacistických táborech proto, že pomáhali parašutistům, kteří odstranili Reinharda Heydricha – nebo si to o nich nacisté mysleli. Neobvyklou expozici připravilo sdružení Post Bellum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů, pražským magistrátem a městskou částí Praha 2.

Koncentrační tábor o rozloze 40 krát 11 metrů stojí na největším pražském náměstí, svojí rozlohou se však neblíží ani terezínské Malé pevnosti, natožpak samotnému Terezínu nebo třeba osvětimským táborům. Přesto jeho tvůrci věří, že hrůzný duch, který dodnes přetrvává ve zdech a plotech někdejších „továren na smrt“, dýchne i na návštěvníky pražské expozice.

„Snažíme se evokovat stísněnou depresivní atmosféru. Člověk, který navštíví tuto expozici, vstoupí do tábora skrz bránu s typickým nápisem Arbeit macht frei, nad branou bude nacistická orlice třímající “haknkrojc„. Návštěvník vstoupí do úzké uličky, kterou budou lemovat ostnaté dráty a tato ulička ho provede lágrem do tří baráků,“ popsal tábor ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Táborové baráky ukrývají vzpomínky lidí spojených s atentátem na Reinharda Heydricha a následujícími událostmi. Expozice je multimediální, některé příběhy je proto možné poslechnout si, z tlampačů v táboře navíc bude slyšet záznam vysílání protektorátního rozhlasu. „Poslední místo bude náměstíčko, kde chceme návštěvníkům ukázat tváře lidí, kteří byli popraveni 24. října 1942,“ dodal ředitel Kroupa s odkazem na hromadnou popravu 254 lidí v Mauthausenu – příbuzných parašutistů, kteří Heydricha odstranili, a dalších s nimi spojených.

Výstava v maketě koncentračního tábora na Karlově náměstí v Praze bude otevřena do 18. června.

Nahrávám video
Rozhovor s Mikulášem Kroupou a Michalem Šmídem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 5 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 12 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...