Klášter v Kladrubech u Stříbra na Tachovsku letos slaví 900 let. Jeho největší chloubou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož přestavbu navrhl slavný architekt Jan Blažej Santini Aichl. Někteří lidé navíc říkají, že místo, kde klášter stojí, má zvláštní energii.
Klášter v Kladrubech u Stříbra slaví 900 let, jeho chloubou je Santiniho chrám
Kladrubský klášter stojí nad říčkou Úhlavkou a je dominantou okolí. Založen byl v roce 1115 knížetem Vladislavem I. V průběhu staletí hostil například císaře Karla IV., později ho dobyl Jan Žižka z Trocnova. Za třicetileté války byl klášter několikrát dobýván a olupován oběma bojujícími stranami.
Počátkem 18. století klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěl architekt Jan Blažej Santini Aichl. Dal mu podobu barokní gotiky.
- Roku 1712 se klášter mohl pustit do velkolepé přestavby svého chrámu, spojené se jménem vynikajícího barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Přestavba skončila v roce 1726. V Kladrubech dosáhl své české kulminace architektonický styl nazývaný barokní gotikou a reprezentovaný především Santinim.
- Kladrubský chrám Panny Marie, jeden z největších v Čechách vůbec, byl dostavěn a vysvěcen roku 1726 a výstavba klášterního areálu pokračovala ihned dál budováním nového konventu a nové prelatury. Jeho projektantem byl snad Kilián Ignác Dientzenhofer, do roku 1739 byla dohotovena dvě křídla, severní a jižní, a do konventu byli uvedeni mniši. Celek byl dokončen do roku 1770.
Na podlahu katedrály v Kladrubech umístil velkou hvězdu. Průvodkyně návštěvníky upozorňuje, že když si stoupnou do jejího středu, měli by cítit pozitivní energii. Marie Kohoutová, kterou redaktorka na místě zastihla, potvrdila, že jakési chvění snad cítila.
GALERIE
Klášter Kladruby
Klášterní legendy
Katedrála, třetí největší v Česku (po pražském Vítovi a kutnohorské Barboře) je zasvěcena svatému Wolfgangovi. Právě ten měl předpovědět vznik kláštera. K němu se váže hned několik legend. Například tamní madona se podle kastelána Milana Zoubka má začít usmívat, až se do kláštera vrátí zpět benediktini.
Průvodkyně Kateřina Hrachovcová pak připomněla jinou legendu. Pokud někdo položí v kostele na hladinu vody v tamní nádobě minci a ta zůstane plavat, měl by prý mít čistou duši.
Návrat Mariánské koruny v březnu 2015
Klášter letos počítá 900 let od svého vzniku. K oslavě má ale i jiný důvod. Na hlavní oltář se v březnu 2015 vrátila Santiniho Mariánská koruna. V sedmdesátých letech minulého století byla sejmuta v domnění, že se jedná o repliku. Restaurátorovi trvalo několik měsíců, než koruně dal původní podobu.
GALERIE
Návrat Mariánské koruny do klášterního kostela
Klášter Kladruby byl zrušen za císaře Josefa II.
Stát směřující k osvícenskému způsobu vlády stále častěji zasahoval do klášterních pravomocí. Kladrubský benediktinský konvent zrušil císař Josef II. roku 1785. Roku 1825 pak koupil kladrubský klášter v dražbě polní maršál, kníže Alfréd I. Windischgrätz i s panstvím a s 23 vesnicemi. Windischgrätz pocházel ze starého rakouského rodu, sloužil v císařské armádě a prošel napoleonskými válkami.
Tajemná zákoutí kláštera
Jak to většinou bývá, k památkám patří i tajemná zákoutí. Kladrubský klášter jich má hned několik. Prvním je kaple Všech svatých. Rodina Windischgrätzů, která objekt přestavěla na svou rezidenci, se zde loučila se svými pozůstalými.
Kastelán kláštera v Kladrubech Milan Zoubek upozorňuje na mobiliář kaple, který tam přestěhovali z původního sídla Windischgrätzů - ze zámku v Tachově. Na stěnách jsou svícny a na nich jsou zavěšeny stuhy z pohřebních věnců. Kaple je pro lidi otevřená jen jednou za rok, a to na Noc kostelů.
Běžní návštěvníci se vůbec nedostanou do rodinné hrobky Windischgrätzů. Pohřbeno je tam 21 členů rodiny - například Alfred I. a jeho manželka Eleonora rozená Schwarzenbergová. Kromě nich ale také mniši.
Část kláštera je pro návštěvníky stále uzavřena
Památkáři se snaží vrátit klášteru původní podobu. Část nového konventu už dostala novou střechu a fasády. Jeho interiéry jsou ale ještě v katastrofálním stavu a pro návštěvníky zůstávají zavřené. Na jejich opravu chtějí památkáři získat peníze z Evropské unie.
Klášter v Kladrubech (zdroj: ČT24)