Český Krumlov, Písek, České Budějovice - Přesně před deseti lety vtrhla velká voda do jižních Čech. V některých městech se hovořilo o pětiset až tisícileté vodě. V Českém Krumlově povodeň zaplavila středoveké centrum města, v Písku poškodila historický kamenný most, část Českých Budějovic musela být evakuována kvůli přetékající Římovské přehradě. Od té doby města investovala miliony do protipovodňových opatření, zkvalitňuje se systém včasného varování. Všichni se ale shodují, že na podobně rozsáhlou povodeň, jako byla ta z roku 2002, se zcela připravit nelze.
Jižní Čechy vzpomínají na povodně a budují opatření proti velké vodě
Na jihu Čech začalo intenzivně pršet již kolem 6. sprna. Tato první vlna ale města nezasáhla příliš významně, podstatnou část vody zachytila lipenská přehrada. Následující dva dny si deště odpočinuly a s o to větší intenzitou se vrátily. Do Českého Krumlova povodeň dorazila s plnou silou 8. sprna. „Nikdo netušil, kolik té vody bude. Díky povodním na Moravě z roku 1997 jsme měli povodňové plány, ale na to, co přišlo, nebyl připraven nikdo,“ konstatoval tehdejší starosta města Antonín Princ.
V Krumlově museli evakuovat téměř celé historické jádro, i po opadnutí vody zůstalo město několik dní uzavřené kvůli bezpečnosti i kvůli vandalům, bylo nutno odpojit plyn i elektřinu. „Všechny krizové plány řeší, co dělat při povodni, ale nikde není žádná rada, co dělat potom. Město vypadalo jako obrovské smětiště,“ zavzpomínal Princ. Historické centrum Českého Krumlova se turistům znovu otevřelo v rekordním čase pěti dnů, obyvatelům města pomáhalo více než 650 dobrovolníků z celé republiky. „Byla to krásná solidarita, která ukázala, jak neštěstí semkne národ,“ dodal bývalý starosta.
GALERIE
videogallery_255537
Tisíciletou povodeň v Písku odnesl kamenný most z druhé poloviny 13. století. Pod vodou byl kompletně celý, vidět byly jen hlavy soch a kříž s Kristem. Voda s sebou vzala část kamenného zábradlí a barokní sochu anděla. „Větší voda přišla už 8. srpna, ale nakonec z toho velká povodeň nebyla. Měli jsme radost, ale co přišlo 12. srpna, to jsme nečekali,“ vzpomínal bývalý starosta Písku Luboš Průša. Spojily se dvě povodňové vlny, z Blanice a z Otavy, došlo k mimořádné kulminaci, ke které dochází jednou za tisíc let. Zatopen byl i nový most, takže části města na obou březích řeky byly od sebe vzájemně odříznuty.
Evakuovat se musely čtyři tisíce lidí. „Bylo tu přes devět metrů vody, praskly protipovodňové bariéry, které byly nastaveny na poslední známou stoletou vodu,“ řekl Průša. I tady ale vzpomínají na mimořádnou solidaritu a spolupráci lidí při odklízení následků katastrofy. Starobylý most situaci nakonec ustál poměrně úspěšně a stal se symbolem píseckých povodní. Kromě několika vzácných soch se ho podařilo obnovit. „Při opravách v roce 1996 bylo rozhodnuto, že most bude ukotven k podloží, a to ho zřejmě zachránilo,“ domnívá se Průša.
Po záplavách vypracovalo Povodí Vltavy pětifázový plán protipovodňových příprav. Podstatná část se odehrává přímo v Českém Krumlově, kde došlo k prohrábce dna řeky a zpevnění břehů. Proti některým úpravám ale protestují místní obyvatelé a památkáři. Stěžují si, že v souvislosti s pracemi na korytě Vltavy praskají zdi domů, a proti budování protipovoňových opatření podepsali petici. Proto se nyní některé práce zastavily. „Uděláme výstavu a perfektní představení projektu veřejnosti a pak se zeptáme občanů, jejichž domy by byly v případě povodně zaplaveny, na jejich názor,“ přislíbil současný starosta Dalibor Carda. V Písku se budují opatření na menších vedlejších tocích, přímo na Otavě dojde již brzy k úpravě klapkového jezu u sv. Václava.