Vlněna půjde k zemi, nahradí ji komplex s byty a obchody

Brno – Rozlehlý areál Vlněny, bývalého textilního podniku v srdci Brna, půjde k zemi. Na místě bývalého brownfieldu by měl vzniknout moderní komplex s byty, administrativními budovami, obchody a hotelem. V blízké době investor začne s bouráním, změnou proti původnímu plánu je to, že zachovaná nezůstane ani jedna z historických budov.

„Před třemi lety jsme počítali s tím, že ve výrobní hale postavíme loftové byty. Dnes se nechceme navázat se na staré budovy, jejichž rekonstrukce by převýšila výnos,“ popsal změnu v přístupu k Vlněně architekt a zástupce investora Vladimír Pacek.

Podle památkářů je škoda takový komplex zbourat. „Bourání je hotové rychle, ale zároveň s tím odchází i určitá kulturní hodnota toho areálu,“ vysvětlil Roman Čerbák z Národního památkového ústavu. Podle něj má areál specifickou atmosféru, tedy genium loci, kterého se dá využít právě u loftových bytů. Rozchází se ale s investorem v názoru, zda by se takový projekt finančně vyplatil. „V západní společnosti je trendem bydlet v bývalých brownfieldech, takové bydlení bude lukrativní a vyplatí se investorovi i v České republice,“ dodal Čerbák.

Nahrávám video

Do nové čtvrti by se mohlo nastěhovat přes 20 tisíc lidí

Komplexní projekt investora nezahrnuje jen bydlení, ale i další multifunkční využití. Bourat a následně stavět by se mělo začít, jakmile investor dořeší s úředníky poslední změny. Na místě bývalé Vlněny nejprve vznikne obchodní centrum nebo hotel, bydlení přijde v pozdějších fázích projektu. „Není možné nejdříve postavit bydlení a nechat několik let nové obyvatele areálu žit na staveništi.“ doplnil zástupce investora Pacek.

Opuštěné průmyslové areály na jižní Moravě

Opuštěných a chátrajících areálů se na jižní Moravě najde spousta, ať už jde o bývalá kasárna, cukrovary, cihelny, textilní nebo strojírenské fabriky. Podle odhadů jich je přes 300, z toho nejvíc - skoro 130 na území Brna. Areály vznikaly v 19. a na začátku 20. století, dnes jsou opuštěné, protože nevyhovují požadavkům průmyslových areálů, a hledá se pro ně nové využití. Nového využití se dočkala zatím jen Vaňkovka, areály Zbrojovky a Vlněny na využití stále čekají.

Projekt Vlněny má hodně podobného s dalším opuštěným brownfieldem, brněnskou Zbrojovkou. Vlněna je pro investory zajímavější kvůli tomu, že se nachází v těsné blízkosti nádraží, zatímco Zbrojovka je areálem, který se po dlouhá desetiletí rozvíjel zcela nezávisle. Na obou místech projektanti počítají s multifunkčními plochami, které budou sloužit pro bydlení i pro komerční využití.

Konkrétní plány na využití bývalé Zbrojovky leží investorovi na stole už několik let, na realizaci stále nejsou peníze. Na areál Vlněny peníze podle zástupce investora Vladimíra Packa jsou. První budovy by měly být srovnány se zemí příští rok. Souběžně s bouracími pracemi by měla být zahájena stavba nových.

Alespoň zčásti zachráněným areálem je Vaňkovka

Co se u Vlněny teprve plánuje, se před lety stalo realitou v případě areálu Vaňkovky. Ta se před více než pěti lety proměnila z chátrajícího areálu v tepající obchodní centrum. Nákupní středisko využívá ruchu mezi historickým jádrem a autobusovým nádražím Zvonařka. Z původních budov Vaňkovky se podařilo zachránit pouze dvě historicky nejvýznamnější, které dodnes slouží jako kulturní centra. Zahraniční investor v areálu postavil nákupní galerii.

  • Vizualizace projektu v areálu Vlněny autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2370/236940.jpg
  • Areál brněnské Vlněny autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2370/236942.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...