Většinu kruhů v obilí vytvoří lidé, tvrdí odborník na agrosymboly Jan Černý

Jižní Morava - Několik geometrických obrazců, tzv. agrosymbolů, se v červenci objevilo v Jihomoravském kraji. Před čtrnácti dny to byly kruhy v obilí na Hodonínsku a ve Šlapanicích. V tomto týdnu přibyly čtyři rovnoměrné  obrazce v obilném poli u Velešovic na Vyškovsku. Co to agrosymboly vlastně jsou, jak vznikají a kolik jich je, jsme se zeptali badatele a administrátora české databáze kruhů v obilí Jana Černého.

Co je to vlastně agrosymbol?

Agrosymbol je český název pro obrazce, které se objevují v zemědělských plodinách. Když se obrazce začaly v 90. letech objevovat, říkalo se jim nepřesně piktogramy. Kdyby se ale jednalo o piktogramy, musel by obraz nést nějakou informaci, což se neděje. Proto čeští badatelé přešli k označení agrosymbol, který vystihuje správný význam.

A termín kruhy v obilí?

Anglie je považována za Mekku tohoto fenoménu a v první fázi se tam vyskytovaly především jednoduché samostatné kruhy. Možná právě proto se začalo říkat „kruhy v obilí“. Zřejmě je to také záležitost novinářů, kteří to tak pojmenovali.

Vedete internetovou databázi těchto symbolů. Co je náplní vaší práce?

Naším cílem je co nejlépe v rámci našich možností tyto obrazce zdokumentovat. Přijedeme do lokality a zjišťujeme co nejvíce informací: kdy vznikl, za jakých okolností, jestli v souvislosti s jeho vznikem nedocházelo k nějakým dalším zajímavým doprovodným jevům, odebírají se vzorky zasažených rostlin a kontrolních rostlin mimo obrazec.

Kolik obrazců se v České republice a ve světě vyskytuje?

V České republice jich ubývá. Např. v roce 1996 jsme zde měli okolo 50 agrosymbolů na území ČR. V loňském roce to bylo pět obrazců, letos je to také pět. Je to trend, který není všude stejný. Např. v Anglii nebyl žádný pokles evidován. To stejné platí v Německu, které je na druhém místě, co se týče obrazců objevených za tuto sezónu. Opravdu nevím, čím to je způsobeno. Jsem ale přesvědčen o tom, že většina obrazců v České republice byla vyšlapána lidmi.

Pokud agrosymboly nejsou vytvořeny lidskou činností, jak tedy vznikají?

To souvisí s mnoha různými teoriemi. Prokazatelně ale existují symboly, které člověk nevyšlapal. Spousta vědeckých článků dokazuje, že na rostlinách jsou bio-fyzikální anomálie, které nemohou vzniknout, pokud by obrazec byl běžně vyšlapán.

Bio-fyzikální anomálie?

Nejpodstatnější je, že na druhém až třetím kolénku stébla obilí jsou viditelné prasklinky. Je to nejdůležitější znak, který sám o sobě na poli nevzniká. Pokud se provede laboratorní průzkum vzorků, tak nalezneme stejné znaky, jako byste dal rostlinu do mikrovlnky. To znamená že jsou zasaženy vysofrekvenčním zářením.

Kolik ornamentů z celkového počtu je vytvořeno „šlapači“?

Nejsem schopný to vyjádřit v procentech, ale v loňském roce jsem se poprvé setkal po dlouhé době s obrazcem, který byl nejspíš pravý.

Může kruhy způsobit zvěř?

V žádném případě. Tato varianta nepřichází v úvahu

Jaký je váš osobní názor na vznik symbolů?

Můj osobní názor na vznik agrosymbolů je takový, že jej může vytvářet nějaká přírodní síla, která se takovým způsobem projevuje. Je to jako kresby od mrazu na skle.

Jaké jsou ornamenty ve Šlapanicích a ve Velešovicích?

Ve Šlapanicích jde agrosymbol rozdělit na jednodušší obrazce, to znamená kroužek v kombinaci s uličkou nebo mezikružím. Uplatňují se zde složitější tvary. Co se týče samotných symbolů, tak se samozřejmě kategorizují. Obrazec ve Šlapanicích by šel zařadit mezi tzv. pásové agrosymboly, což jsou obrazce, které se vytvoří v jedné linii. Je zajímavé, že v každém agrosymbolu je kruh nějakým způsobem přítomný.

A ve Velešovicích?

Velešovice zatím nejsou prozkoumány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
včera v 07:30

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
22. 6. 2026

Dělníci u hlavního nádraží v Brně našli leteckou pumu, stovky lidí se evakuovaly

Na více než dvě hodiny v pondělí omezil dění v centru Brna v okolí takzvané Malé Ameriky u brněnského hlavního nádraží nález letecké pumy. Policie okolí uzavřela. Stovky lidí se musely evakuovat, provoz na nádraží a na železničním koridoru byl přerušený, odklonem jezdila i městská hromadná doprava. Pyrotechnik munici zneškodnil před 13:00. Vyplývá to z vyjádření policie, strážníků a dalších.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...